Plakát na koncerty

Morte i begli occhi

Smrt v krásných očích — Světská hudba italského seicenta.

Neděle 04.08.2013 15:00 — Státní hrad Veveří, 664 71 Veverská Bítýška.

Program

Leonora Orsini (cca. 1560 – 1634)Per pianto la mia carne si distilla
Barbara Strozzi (1619 – 1677)L’Eraclito Amoroso
Diego Ortiz (cca. 1510 – cca. 1570)Recercada prima sobre Doulce memoire
 
Jacques Arcadelt (cca. 1507 – 1568)O felici occhi miei
Diego Ortiz (cca. 1510 – cca. 1570)Recercada prima sobre O felici occhi miei
Claudia Sessa (cca. 1570 – cca. 1617)Occhi io vissi di voi

Sigismondo d’India (cca. 1582 – 1629)Piangono al pianger mio
Girolamo Frescobaldi (1583 – 1643)Toccata pro cembalo solo
Girolamo Frescobaldi (1583 – 1643)Begli Occhi
 
Diego Ortiz (cca. 1510 – cca. 1570)Recercada secunda
Francesca Caccini (1587 – cca. 1641)Lasciatemi qui solo
 
Settimia Caccini (1591 – cca. 1638)Due luci ridenti

O programu

Koncem šestnáctého a počátkem sedmnáctého století demonstruje nastávající vlna nové hudby vzrůstající autonomii a příležitosti dostupné tehdejším talentovaným ženám — hudebnicím, spisovatelkám, výtvarným umělkyním i skladatelkám, působících ve světském prostředí. Tento program se zaměřil na odkaz a génia zejména čtyř z nich — Francesca Caccini, Settimia Caccini, Leonora Orsina a Barbara Strozzi — v kontextu jejich současníků.

Jedním z ústředních témat básnického a hudebního dialogu, známým již ve středověku a dříve, je téma očí a zraku v souvislosti s láskou. „Šípy očí“, objevující se ve středověké povídce, se staly svrchovaným tématem obzvláště po Dantovi, Cavalcantim a Petrarkovi, jejichž nedosažitelné lásky dospěly ve verších nesmrtelnosti. Toto téma se objevuje v mnoha textech tohoto programu, přičemž v rozmanitých a měnících se podobách inspiruje k možným otázkám na charakter pohledu a zjevu, neschopnosti a schopnosti jednat. ‚Morte i begli occhi‘, — ‚Smrt v krásných očích‘ může být, jak uvidíme, zkušenost hrůzná, ale i krásná. Mimořádně zajímavý je postřeh vzájemné proměny úloh, které pojednávané skladatelky dosáhly: pokud je daná tematika viděna z úhlu „očí, které vysílají šípy“, pak je i nasnadě nutný posun původního petrarkovského pohledu.

Isabella Shaw

Motus Harmonicus

Isabella Shaw, původem z Denveru ve státě Colorado (USA), vystudovala zpěv na Trinity College of Music v Londýně ve třídě Timothy Travers-Browna a Sophie Grimmer. Absolvovala kurzy s projekty s osobnostmi jako Belinda Sykes, Stephen Monague, Philip Thorby, Sean Farrell, Frances Kelly, ad. V soutěži na Royal School of Church Music získala za svůj pěvecký výkon roce 2007 stříbrnou a o rok později zlatou medaili, byla též vyznamenána druhým místem v soutěži National Association of Teachers of Singing. Účinkovala se soubory: Baroque Chamber Orchestra of Colorado, Choir of St John’s Cathedral v Denveru, ad. V současnosti studuje literaturu na univerzitě v Cambridge (UK) se zaměřením na období středověku a renesance, kde též účinkuje v souborech The Clare Consort a The Clare College Choir.

Kamila Dubská je absolventkou Konzervatoře v Brně v oboru hra na varhany ze třídy Zdeňka Nováčka a magisterského studia hry na cembalo na brněnské JAMU ve třídě Barbary Marie Willi. V roce 2010 absolvovala zahraniční studium na Královské Konzervatoři v Haagu, kde studovala cembalo ve třídě Tona Koopmana a Tini Mathot. Během svého studia se účastnila i řady tříd významných specialistů v oboru, jako jsou např. Jacques Ogg, Sasha Zamler-Carhart, Corina Marti, Patrick Ayrton a jiných. Také se podílela na výměnných koncertech s katedrou staré hudby na Universität für Musik und darstellende Kunst, Graz. V současné době se věnuje zejména komorní hře a koncertní činnosti v Čechách a zahraničí. Mimo to, působí také jako pedagog na ZUŠ v Tišnově. Je stálou členkou souborů Motus Harmonicus, Ensemble Serpens Cantat, také spolupracuje se soubory Musica Minore, Melante’s Band a Camerata Moravia Moravské Filharmonie Olomouc.

Jakub Michl vystudoval violoncello na Pražské konzervatoři u Tomáše Strašila a paralelně hudební vědu na Filozofické fakultě UK v Praze. Od doby svého studia se zabývá historicky poučenou interpretací; v roce 2004 začal soukromě studovat violu da gamba u Petra Wagnera, později i u Michaela Brüssinga. Účastnil se mezinárodních kurzů staré hudby ve třídách M. Müller, M. Brüssinga, R. Ichise. Po absolutoriu na konzervatoři vystudoval díky finanční pomoci „Nadace pro podporu vážné hudby“ violu da gamba u Alison Crum na Trinity College of Music v Londýně, kde též absolvoval mistrovské třídy s Wielandem Kuijkenem (2009), a také s Hille Perl (2008), Richardem Boothbym (2009) a Jordi Savallem (2010) v rámci RCM Festival of Viols na Royal College of Music. Od roku 2010 vede ansámbl staré hudby Motus Harmonicus.

Soubor Motus Harmonicus vzniknul coby sdružení hudebníků, usilujících o historicky poučenou interpretaci hudby renesance, baroka a klasicismu. Těžištěm jeho repertoáru je především komorní instrumentální a vokálně instrumentální hudba 17. století, obzvláště ta, která není tolik známá ve všeobecném povědomí hudební veřejnosti.

Zpět