A due voci

Hudební dialog: Flétnové duo v průběhu tří staletí.

Neděle 17. srpna 2014 15:00 — Anglický trakt, Statní hrad Veveří, 664 71 Veverská Bítýška.

Program

Renesanční flétny   [1]
Claudin de Sermisy (cca. 1490 – 1562)Aupres de vous
 
Orlando di Lasso (?1532 – 1594)Beatus vir qui in sapientia morabitur   (Magnum opus musicum, München 1604)
Orlando di Lasso (?1532 – 1594)Qui sequitur me non ambulat in tenebris   (Magnum opus musicum, München 1604)
 
Guillaume Le Heurteur (? – ?)Amour partes   (Canzoni francese a due voce, Venezia 1539)
Antonio Gardano (1509 – 1569)Ces facheux sotz   (Canzoni francese a due voce, Venezia 1539)
Claudin de Sermisy (cca. 1490 – 1562)Mon petit cueur   (Canzoni francese a due voce, Venezia 1539)
 
Ranně barokní flétny   [2]
Jacques-Martin Hotteterre (1674 – 1763)Gravement, h moll   (Première suite de pièces, Paris 1712)
Michel Pignolet de Montéclair (1667 – 1737)Sixième concert, h moll   (Concerts a deux flûtes traversières sans basse, Paris, 1724)
Allemande — Forlana — Passacaille — Le Papillon. Menuet. Legerement — Le Moucheron. Passepied. Viste — Prelude. Lent et tendre — Bourée. Gay — Double de la Bourée — Gavotte. Gayement — Sicilienne. Lentement, et gracieusement — Sarabande. Lentement, et tendrement — Chaconne. Gay
 
Michel Blavet (1700 – 1768)Prélude   (Ier recueil de pièces accomodé pour les flûtes traversières, Paris s. d. [1744?])
Jean-Baptiste Drouart de Bousset (1662 – 1725)Vous qui faites votre modelle   (arr. Michel Blavet, Ier recueil de pièces accomodé pour les flûtes traversières, Paris s. d. [1744?])
Jean-Philippe Rameau (1683 – 1764)Tambourins des Indes galantes   (arr. Michel Blavet, Ier recueil de pièces accomodé pour les flûtes traversières, Paris s. d. [1744?])
 
Pozdně barokní flétny   [3]
Georg Philipp Telemann (1681 – 1767)Sonata, A Dur   (TWV 40:144)
Pomposo — Vivace — Largo — Presto
 
Wilhelm Friedemann Bach (1710 – 1784)Sonata Nº 2, G Dur   (F 59 )
Allegro ma non troppo — Cantabile — Allabreve — Gigue Allegro

Nástroje:
[1]   Giovanni Tardino, kopie podle Bassano (snad Giovanni Bassano, cca. 1560 – 1617), ladění a′ = 440 Hz.
[2]   Alain Weemaels, kopie podle Jacques-Martin Hotteterre „Le Romain“ (1674 – 1763), ladění a′ = 392 Hz.
[3]   Claire Soubeyran & Rudolf Tutz, kopie podle Godfroid Adrien Rottenburgh (1703 – 1768), ladění a′ = 415 Hz.

O programu

Duo je nejintimnější a jistě i jedna z nejzajímavějších forem komorní hudby. Roli tu hrají pouze dva hráči, v našem případě dokonce totožných nástrojů, vedoucích mezi sebou dialog, ve kterém se vzájemně imitují, odpovídají si, ale i oponují.

Duo však není pouze forma zábavy pro dva přátele scházející se ke společnému muzicírování, ale má i důležitý pedagogický význam.

Program koncertu zahrnuje širokou škálu stylů a je chronologicky rozdělen do tří hlavních bloků, z nichž každý představuje odlišný hudební styl s patřičným nástrojem, který si nový styl vyžadoval. Cílem programu je posluchači zprostředkovat cestu napříč třemi stoletími a ukázat tak různorodost flétnového dua v odlišných stylových obdobích.

V období renesance, tedy mezi 14. až 16. stoletím, neměla ještě příčná flétna svůj charakteristický repertoár. Hrála tedy převážně vokální hudbu, obsahující text. Flétny, ale i další nástroje tak byly rozděleny do skupin odpovídajících rozsahem či barvou lidskému hlasu. Velmi populární se v té době stal flétnový consort složený nejčastěji ze čtyř nástrojů představujících jednotlivé sborové hlasy – soprán, alt, tenor a bas. Flétnový consort hrál nejrůznější čtyřhlasé úpravy populárních chansonů či dvorních písní tzv. airs de cour, ale také komplikovanější sakrální kompozice. Oba tyto druhy budete moci v našem programu okusit ve dvojhlasé podobě.

Absolutně odlišnou roli dostává traverso na konci 17. století, kdy prožívá svůj zlatý věk. Barokní traverso se těšilo velké popularitě zvláště ve Francii na dvoře Ludvíka XIV., který u svého dvora zaměstnával velké množství hudebníků. I proto tvoří tuto část programu pouze francouzská hudba. Charakteristické pak pro tuto generaci hudebníků bylo, že pro flétnu nejen skládaly, ale sami byli výbornými flétnisty a své nástroje si často vyráběli. Jacques-Martin Hotteterre či Michel Blavet byli vynikajícími interprety a traverso pozvedli na úroveň virtuózního nástroje.

V období vrcholného baroka, kterým označujeme první polovinu 18. století, se popularita traversa přesunula i do dalších zemí, zvláště do Německa, kde se na ni učil v Berlíně i sám král Friedrich II. Veliký. Díky své praktičnosti a nejspíš i cenové dostupnosti se příčná flétna stala populárním nástrojem v aristokratických kruzích a flétnové duo bylo vyhledávanou formou zábavy amatérských hudebníků. Můžeme to vysledovat zejména na množství vydané hudby. Výjimku na amatérském trhu tvoří šest duet od Wilhelma Friedemanna Bacha, která svojí náročností přesahují běžné technické nároky a Bach zde experimentuje se vzdálenými a méně používanými tóninami.

Marta Kratochvílová

Marta Kratochvílová studovala hru na flétnu na Konzervatoři v Pardubicích a poté na JAMU v Brně. V roce 2000 zahájila studium ve Francii na Conservatoire National de Région de Strasbourg, kde se specializovala na barokní a renesanční příčnou flétnu ve třídě J. F. Alizona a N. Hadden a na komorní hudbu ve třídách M. Gestera a P. Blanca. Zúčastnila se mistrovských kurzů a stáží vedených významnými osobnostmi jako Paul McCreesh, Barthold Kuijken, Jan-Latham Koenig, Sir Neville Marriner. Ve Francii intenzivně působila jako hráčka na barokní a renesanční příčnou flétnou v souborech Le Parlement de Musique, Bohemia duo, se souborem NotaBene. V rámci renesančních workshopů (Ferrara, Mnichov, Stuttgart, Basilej) pravidelně účinkovala s Consortem renesančních fléten ze Strasbourgu.

Od roku 2010 žije v ČR a nadále pravidelně koncertuje po celé Evropě. Úzce spolupracuje především na komorních a sólových projektech s umělci jako Jan Čižmář, Karel Fleischlinger, Joel Frederiksen, Martin Jakubíček, Petr Kolař, Ján Krigovský, Marcin Świątkiewicz, Marc Vonau či Petr Wagner. Je také vedoucí consortu renesančních příčných fléten Tourdion.

Jako pedagožka s dlouholetými zkušenostmi bývá zvána k prezentacím a masterclass po celé Evropě a zároveň vyučuje soukromě hru a dobovou interpretaci na barokní a renesanční traverso.

Radka Kubínová

Radka Kubínová, původem z Hradce Králové se hudbě věnuje od svých 6-ti let. Nejprve začala se zpěvem a zobcovou flétnou, kterou v 9-ti letech vystřídala za flétnu příčnou. Po absolvování Konzervatoře v Pardubicích v roce 2005 pokračovala ve studiu na Ostravské univerzitě. Ještě během studií v Ostravě odešla sbírat zahraniční zkušenosti do Francie, kde započala studium barokní flétny pod vedením Delphine Leroy, François Nicolet a Gionata Sgambaro. V letech 2010–14 studovala interpretaci staré hudby na Královské Konzervatoři v Nizozemském Haagu pod vedením Bartholda Kuijkena. Zůčastnila se mimo jiné mnoha interpretačních kurzů s Patrick Gallois, Clara Novak, Vincent Lucas, Frank Theuns a dalšími.

Radka hraje a organizuje spoustu koncertů jak v Čechách, tak i v zahraničí. Za všechny jmenujme alespoň „Les nocturnes du Mont-Saint-Michel“ (FR), Lutherse Bach ensemble, L’arco sonoro, The Bach Orchestra of the Netherlands (NL) a další. V roce 2006–07 byla členem Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně a několikrát vystupovala s Janáčkovou Filharmonií Ostrava a Filharmonií Hradec Králové.

Radka se nadále věnuje zpěvu a snaží se o jeho propojení s flétnovým hraním.

Zpět

Děkujeme

Koncert se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a statutárního města Brna.

Projekt „Letní festival staré hudby“ se uskutečňuje ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, správou státního hradu Veveří.

Logo Ministerstva kultury Logo Statutárního města Brna Logo Národního památkového ústav