Hudební lahůdky

◄◄◄  Laila Cathleen Neuman studovala nejprve v Nizozemí u Christy Pfeiler a Susanny Waleson, posléze u Margaret Hayward na konzervatoři G. Verdiho v Miláně, kde získala diplom cum laude. Poté na Mozarteum v Salzburgu, kde studovala pod vedením Bredy Zakotnik a Barbary Bonney, získala magisterský diplom cum laude v oborech Lied a Oratorio. Účastnila se masterclass, které vedli m.j. Dalton Baldwin, Max van Egmond, Johannette Zomer, Trevor Pinnock, Evelyn Tubb a Angelika Kirschlager.

Má obzvláštní zájem o starou hudbu, barokní tanec a umění historické gestiky, jejími pedagogy v tomto oboru byly Margit Legler a Reinhold Kubik. Debutovala jako Second woman v Purcellově Dido and Aeneas a v titulní roli v Gluckově Il Parnaso Confuso na operních scénách v Salzburgu, Vídni, Aarhusu a Kodani. Její mezinárodní aktivity v poslední době zahrnují spolupráci s Ensemble Esprit, Ensemble La Silva, Het Philadelphus Ensemble (členové Concertgebouw Orchestra), Convivio d’Arte a s loutnistou Janem Čižmářem v Nizozemí, Rakousku, Německu a Itálii.

Laila vyučuje historickou gestiku na letošní letní škole Sastamala Gregoriana (FI).

www.lcneuman.com

◄◄◄  Pochází z Irska, své vzdělání získala na školách v Dublinu, Londýně (Trinity College), Haagu a Bruselu. Jejími Hru učiteli ve hře na harfu byli Susanna Mildonian a Andrew Lawrence-King. Jako sólistka získala ocenění na soutěžích v Utrechtu (Utrecht Early Music Competition, 1997) a mezinárodních harfových soutěžích Nippon International Harp Competition (1996), Dutch National Harp Competition (1997).

Jako orchestrální hráčka působila jako první harfenistka v Koninklijk Concertgebouw Orkest Amsterdam a posléze byla harfenistkou RTE Concert Orchestra Ireland a spolupracovala s dalšími orchestry v Nizozemí a Německu. Maria byla po pět let harfistkou ansámblu MusikFabrik Köln, souboru věnujícímu se soudobé hudbě a spolupracovala také s Remix Ensemble Porto a Ensemble Prometheus Belgium. S těmito ansámbly premiérovala přes 30 skladeb. Jako sólistka premiérovala skladby od T. Hosakawa (Darmstadt Festival 2002), D. Dennehy, J. Friedlin, R. Ayres, R. Sims, F. Devresse.

Maria je specialistka na historické harfy a vlastní originální klasicistní harfu z roku 1780, dále nástroje arpa doppia, arpa de dos ordenes a několik středověkých harf. Vyvinula chromatickou středověkou harfu, na kterou hraje repertoár od 13. do 15. století, například na nahrávkách souboru Tetraktys. V roce 2006 s velkým úspěchem vystoupila v Mozartově koncertu pro flétnu a harfu s Portland Baroque Orchestra a Arion Ensemble Montreal. Vystupovala s většinou barokních souborů napříč Evropou. Maria vystupuje pravidelně v duu s houslistou Davide Monti pod jménem Arparla, specializují se na repertoár od 17. do 19. století.

Maria byla hostujícícím pedagogem na Koninklijk Conservatorium Den Haag, Guildhall School of Music London a má vlastní harfovou třídu na konzervatoři v Padově.

www.arparla.it

◄◄◄  Po absolutoriu konzervatoře v Parmě se Davide specializoval na starou hudbu u četných pedagogů (E. Gatti, E. Parizzi, S. Richie, M. Huggett). Dále se rozvíjel díky spolupráci s významnými hudebníky naší doby: Ton Koopman, Alberto Rasi, Vittorio Ghielmi, Michael Radulescu, Marcello Scandelli, Roberta Invernizzi, Gemma Bertagnolli, Stefano Veggetti, Stefano Montanari, Sergio Vartolo.

Jako vedoucí mnoha souborů je znám pro svoji energii a charisma, vytváří jedinečný zvuk v orchestru. Byl vedoucím četných orchestrů včetně EUBO, Il Tempio Armonico, Athestis e Accademia de li Musici, Il Complesso Barocco, Cordia, Teatro Armonico. Je znám také pro svou práci s malými komorními ansámbly a komorními orchestry jako Accademia Strumentale Italiana, Ensemble il Falcone, le Parlement de Musique a Arparla s harfistkou Maria Christina Cleary.

Jde o setkání, která jsou cennými momenty výzkumu a experimentů; formulují ideu, že partitura je plátno, každé provedení a interpretace je jiná. Proto se Davide zaměřuje na umění improvizace; stejně jako při provozování staré hudby, zkušenost s improvizací je přítomná i v jiných oblastech „kulturního“ umění (jazz, divadlo, lidová hudba, tanec).

Davide vyučoval na masterclass v Japonsku, přednášel na Makerere University a v Kampale a na letních kurzech v Itálii. Účinkuje na nahrávkách firem Agorà, Bongiovanni, Brilliant, Deutsche Harmonia Mundi, Dynamics, Naive, Opus 111, ORF, Radio Svizzera Italiana, Sonica, Stradivarius a Tactus. Vystupuje po celém světě (America, Africa, Europe, Japan) a dostalo se mu uznání také v Argentině a Brazílii.

www.arparla.it

◄◄◄  Marc Hervieux studoval zobcovou flétnu ve třídě Jeana-Françoise Alizona na konzervatoři ve Strasbourgu, kde získal zlatou medaili a nejvyšší ocenění v oboru komorní hudba (1992). Následně se zaměřil na moderní repertoár zobcové flétny ve třídě Patricka Whitea, kde získal diplom s vyznamenáním (1997). Kromě toho také studoval zpěv, barokní hoboj a traverso a měl tu čest se vzdělávat s Hugo Reyne, Marcos Volontario, Jean-Pierre a Gilles de Pinet Talhouët.

V roce 1996 založil barokní hudební soubor Le Masque, s nímž vystupuje ve Francii a v zahraničí s celou řadu programů. V roce 2005 inicioval vznik Barokní Letní akademie barokní hudby v Neuwiller-lès-Saverne (Alsasko) a tamtéž založl v roce 2010 festival Rencontres Baroques de Neuwiller. Od roku 1991 vyučuje hru na flétnu na hudební škole Sélestat, spolupracuje s CNR ve Strasbourgu a ENM v Colmaru.

Soubor La Masque zůstává věrný tradici spojující různá „barokní umění„, propojováním různých forem vyjadřování, jako je divadlo, tanec, grafické umění, gastronomie, ad. Le Masque pravidelně vystupuje ve Francii (AMIA, Opéra du Rhin, Palais des Rohan, Festival de musique sacré de Saverne, Heures Baroque de Mulhouse, Festival de la route des Orgues, Festival Euro-Classique, Festival de Musique en Ré, Auditirorium des Halles). Soubor také vystupoval v Německu, Polsku, České republice, Rusku, Itálii, Libanonu a Izraeli.

www.le-masque.com

◄◄◄  Jan Kvapil studoval hru na zobcovou flétnu na Royal Academy of Music v Londýně u P. Holtslaga a na konzervatoři v rakouském Linci u C. van Heerden, svá studia završil získáním pedagogického diplomu Licenciate of the Royal Schools of Music (Londýn, 2001). V roce 2011 dokončil doktorské studium na Univerzitě Palackého v Olomouci a získal akademický titul Ph.D. Vystupoval s renomovanými českými i mezinárodními ansámbly, nahrával pro rozhlas, televizi i hudební vydavatelství, v současnosti koncertuje nejčastěji v duu s loutnistou J. Čižmářem.

V centru jeho zájmu stojí pedagogická činnost, založil První víkendovou školu hry na zobcovou flétnu v Praze a Olomouckou víkendovou školu hry na zobcovou flétnu, kde se zaměřuje především na výuku učitelů ZUŠ. Současně probíhají pod jeho vedením na mnoha místech republiky semináře, jejichž náplní je vzdělávání pedagogů. Je uměleckým ředitelem Letní školy staré hudby v Prachaticích, na níž vyučují špičkoví naši i světoví hráči a učitelé. Publikuje též v hudebním tisku a překládá odbornou literaturu. Vyučuje hlavní obor Hra na zobcovou flétnu na Janáčkově konzervatoři a Gymnáziu v Ostravě, v letech 2006–2012 působil též na Katedře hudební výchovy Univerzity Palackého v Olomouci a v roce 2014 začíná vyučovat na Akademii staré hudby v Brně.

www.jankvapil.com

◄◄◄  Marta Kratochvílová studovala hru na flétnu na Konzervatoři v Pardubicích a poté na JAMU v Brně. V roce 2000 zahájila studium ve Francii na Conservatoire National de Région de Strasbourg, kde se specializovala na barokní a renesanční příčnou flétnu ve třídě J. F. Alizona a N. Hadden a na komorní hudbu ve třídách M. Gestera a P. Blanca. Zúčastnila se mistrovských kursů a stáží vedených významnými osobnostmi jako Paul McCreesh, Barthold Kuijken, Jan-Latham Koenig, Sir Neville Marriner. Ve Francii intenzivně působila jako hráčka na barokní a renesanční příčnou flétnou v souborech Le Parlement de Musique, Bohemia duo, se souborem NotaBene. V rámci renesančních workshopů (Ferrara, Mnichov, Stuttgart, Basilej) pravidelně účinkovala s Consortem renesančních fléten ze Strasbourgu.

Od roku 2010 žije v ČR a nadále pravidelně koncertuje po celé Evropě. Úzce spolupracuje především na komorních a sólových projektech s umělci jako Christophe Coin, Jan Čižmář, Karel Fleischlinger, Joel Frederiksen, Martin Jakubíček, Petr Kolař, Ján Krigovský, Marcin Świątkiewicz, Marc Vonau či Petr Wagner. Je také vedoucí consortu renesančních příčných fléten Tourdion.

Jako pedagožka s dlouholetými zkušenostmi bývá zvána k prezentacím a masterclass po celé Evropě a zároveň vyučuje soukromě hru a dobovou interpretaci na barokní a renesanční traverso.

◄◄◄  Jan Čižmář je všestranný umělec zabývající se hrou na historické drnkací nástroje. Se soubory jako např. Royal Concertgebouw Orchestra, Orchestra of the Age of Enlightenment, Orchestra of the Eighteenth Century, Rotterdam Philharmonic Orchestra či Capella Cracoviensis a pod dirigenty jako Frans Brüggen, Christopher Hogwood, Giovanni Antonini, Yannick Nézet–Séguin či Christina Pluhar pravidelně účinkuje v Evropě, Asii a USA. Vystupuje také jako sólista s barokním a renesančním repertoárem.

Po ukončení studia hry na kytaru a muzikologie v rodném Brně odešel do Londýna studovat na Royal College of Music, kde se začal věnovat hře na loutnu ve třídě Jakoba Lindberga. Ve studiu pokračoval na Královské konzervatoři v Haagu, kde jeho učiteli byli Nigel North, Joachim Held, Mike Fentross a Christina Pluhar.

Byl zakladatelem a šéfredaktorem českého kytarového časopisu Kytara a pravidelně přispívá i do dalších hudebních periodik. Intenzivně se také věnuje ediční a badatelské činnosti v oblasti staré hudby.

Jan Čižmář vyučoval hru na loutnu a příbuzné nástroje na Hudební akademii Karola Szymanowského v Katowicích v Polsku, v současnosti působí na JAMU v Brně a na Akademii staré hudby při FF MU v Brně. Pravidelně vyučuje na kurzech a masterclass v Evropě i zámoří.

www.jancizmar.com