Didone abbandonata

Barokní opera, verze: Brno, Teatro della Taverna (dnes: Reduta), 1734 & 2014.

Sobota6. září 2014 20:00 — Scénické provedení.
Květná zahrada (u Rotundy), ul. Generála Svobody, 767 01 Kroměříž.

Produkce vznikla ve spolupráci s Operou na cestách a Art in Motion (PL),
a realizuje se v rámci festivalu Hortus Magicus.


Režie, dramaturgie, light designPatricie Částková
Hudební vedoucíJan Čižmář
Soubor barokních nástrojůPlaisirs de Musique (CZ)
Koncertní mistryněEsther Neumann (AT)
Basso continuoBassociation (PL/CZ)

Osoby a obsazení

Didone Elisa, regina di Cartagine, & amante di Enea
            └─ Dido, královna Kartága
Andrea Široká
Enea, principe del regio sangue Trojano, amante di Didone
            └─ Aeneas, trojský hrdina
Armin Gramer
Iarba, re de’Mori, creduto Arbace, & amante di Didone
            └─ Iarbas, král Maurů
Roman Hoza
Selene, sorella di Didone, & amante secreta di Enea
            └─ Selene, sestra Didone
Dominika Doniga (SK)
Araspe, confidente di Iarba, & amante di Selene
            └─ Araspes, důvěrník Iarby
Marek Olbrzymek
Osmida, confidente di Didone
            └─ Osmidas, důvěrník Didone
Václav Cikánek

Orchestr ve složení

Plaisirs de Musique (CZ)

¹ Bassociation (PL/CZ)

Italská barokní opera

Starověké báje fascinovaly umělce všech žánrů napříč staletími, operní skladatelé a libretisté nebyli žádnou výjimkou. Vždyť operní historie je utkána z lásky, tragédie, touhy po pomstě a hrdinských činů. A dobře tomu, neboť co jiného než hudba a nástroj nejdokonalejší — lidský hlas — dokáže vyjádřit i ty nejjemnější emoce, vášně a hnutí mysli.

Příběh tragické lásky Dido, hrdé královny Kartága, k trojskému hrdinovi a bájnému zakladateli Říma Aeneovi se stal inspirací k mnoha uměleckým dílům. Jedním z prvních zpracování byl epos Aeneis římského básníka Vergilia. I do světa opery tito nešťastní milenci vstoupili hned na jejím počátku, aby se stali jeho nepostradatelnou součástí. Řada operních zpracování patří k důležitým dílům v operní historii, jako například Dido and Aeneas Henryho Purcella nebo pozdější Les Troyanes Hectora Berlioze. A bylo to právě libreto Didone abbandonata (Opuštěná Dido), které stálo na prahu kariéry italského libretisty Pietra Metastasia (1698 – 1782), dramatika, bez kterého si historii opery ani nedokážeme představit. Metastasiova Didone abbandonata byla v rozmezí jednoho století zhudebněna více než šedesátkrát a autorem prvního zhudebnění se stal neapolský skladatel Domenico Sarri (1679 – 1744). Sarriho opera měla premiéru 1. února 1724 v Teatro San Bartolomeo v Neapoli a jako skladatelova v pořadí šestnáctá opera je považována za významný příklad jeho vrcholného skladatelského období. Didone abbandonata byla ve své době velmi ceněna a stala se oblíbeným titulem na italských scénách a v roce 1730 byla uvedena v přepracované podobě v Benátkách.

Teatro della Taverna

Říká se, že hudba nezná hranic. Důkazem toho jsou díla skladatelských hvězd 18. století, jakými byli např. Leonardo Vinci, Francesco Feo či právě Domenico Sarri, která se dochovala v moravských archivech. Řada děl byla krátce po své italské premiéře hrána na Moravě, což svědčí o nepřetržité kulturní výměně s Itálií a přímém spojení moravských zemí se samotnou kolébkou operního umění. Na podzim roku 1734 došlo také k brněnskému uvedení Sarriho Didone abbandonata operní společnosti Angela Mingottiho v divadle v Taverně, které stálo na místě dnešní Reduty.

Další informace o představení v roce 1734, o Teatro della Taverna a o významu divadelní společnosti Angela Mingottiho naleznete zde.
 

Libretto 1734

Současné provedení

Umění minulých staletí je důležitou součástí naší existence, jsou to kořeny, ze kterých jsme vzešli a které nám mohou pomoci přiblížit svět našich předků. To je bezpochyby jeden z důvodů, proč se dnes operní díla 18. století těší rostoucí popularitě. Uvádění barokních oper v historicky poučené interpretaci dnes patří k důležitým trendům uměleckých souborů celého světa a tak přes propast téměř tří staletí přinášíme Sarriho operu Didone abbandonata jako obraz kultury našich předků viděný očima současné generace umělců.

Realizace opery v roce 2014 není jen událostí hudební, ale také praktickým výsledkem nejnovějšího vědeckého bádání týmu odborníků z akademického, muzejního i nezávislého prostředí. Po 280 letech vzniká rekonstrukce partitury právě té verze opery, která zněla v roce 1734 v Brně. Její struktura je založená na dochovaném libretu brněnského provedení. Většina hudby mohla být použita z benátské verze, jen část recitativů musela být nově dokomponována. Tým stojící za vznikem této edice tvoří Jan Čižmář (Hudební lahůdky, o.s.; Janáčkova Akademie múzických umění v Brně; Ústav hudební vědy Masarykovy univerzity v Brně), Patricie Částková (Opera na Cestách, o.s.; dlouholetá dramaturgyně Národního divadla v Brně) a Jana Spáčilová (Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea; odbornice na italskou barokní operu na Moravě).

Projekt vznikl ve spolupráci občanského sdružení Hudební lahůdky, občanského sdružení Opera na cestách, Masarykovy univerzity, polské asociace Art in Motion a Národního Divadla Brno.

Zpět

Obsah opery

Didone, královna Kartága, slíbila svou ruku králi Iarbovi, ale zamilovala se do trojského válečníka Eney, který se svou lodí ztroskotal na pobřeží Kartága. Iarba se vypraví na dvůr Didone v převlečení za posla Arbaceho, aby královnu varoval, že Enea se nemůže stát králem Kartága a sám se ucházel o její ruku. Didone odmítne Iarbovu nabídku a oznámí chystaný sňatek s Eneou. I Enea miluje Didone, ale přesto prosí její sestru Selene, aby královně řekla o jeho plánu opustit Kartágo a vydat se do Itálie, jak mu určuje sudba bohů. Iarba se pokusí rozpoutat válku, je však Eneou poražen. Didone se snaží přesvědčit Eneu, aby zůstal v Kartágu a oženil se s ní. Enea je však pevně rozhodnut nastoupit předurčenou cestu a opouští město. Kartágo je zničeno a zdrcená Didone spáchá sebevraždu.

Zpět

O umělcích

Foto: Andrea Široká

Andrea Široká (Didone) je sólistkou opery Národního divadla Brno, kde již ztvárnila řadu rolí, např. Xenie (Musorgskij: Boris Godunov), Frasquita (Bizet: Carmen), Berta (Rossini: Il barbiere di Siviglia), Adéla (Strauss: Die Fledermaus), Volpino (Haydn: Lo speciale), Clorinda (Rossini: La cenerentola), Barbarina (Mozart: Le nozze di Figaro), Esmeralda (Smetana: Prodaná nevěsta), Titania (Britten: A midsummer night’s dream). Věnuje se také domácí i světové písňové tvorbě a předromantické duchovní hudbě.

Foto: Armin Gramer

Kontratenorista Armin Gramer je absolventem vídeňských konzervatoří ve třídách Margarity Kyriaki, Helgy Meyer Wagner a Julie Conwell. Ve studiu pokračoval v rámci kurzů s Luke Stardust Quartett, s Richardem Wistreichem na Mezinárodní letní škole staré hudby v Innsbrucku a na mistrovských kurzech Paula Esswooda a Angeliky Kirchschlager. Spolupracoval s řadou operních divadel a festivalů jako jsou např. Volksoper Wien, Kammeroper Rheinsberg, Schlossfestspiele Wernigerode, Bayerische Staatsoper München, Theater an der Rott, Sirene Operntheater, Theater Konstanz, Wiener Kammeroper, KunstFestSpiele Herrenhausen, Sydney Festival, Tongyeong mezinárodní hudební festival (Korea), Budapest Baroque Festival. Armin Gramer je nositelem ceny soutěže „musica juventutis“, kterou pořádá Wiener Konzerthaus, a soutěže pořádané Kammeroper Rheinsberg.

Foto: Roman Hoza

Barytonista Roman Hoza (Iarba) je posluchačem JAMU v Brně a ve studiu pokračuje na Universität für darstellende Kunst ve Vídni. Pravidelně se věnuje studiu interpretace staré hudby (Letní škola barockní hudby Holešov, masterclass s Evelyn Tubb). Je vítězem Mezinárodní soutěže komorní a duchovní hudby v Olomouci (2010). V rámci studia nastudoval role v inscenacích Komorní opery JAMU — Giulielmo (Mozart: Cosi fan tutte), Don Giovanni a Bartola (Rossini: Il barbiere di Siviglia) ve Slezském divadle v Opavě.

Foto: Dominika Doniga

Dominika Doniga (Selene) vyštudovala operný spev na VŠMU v Bratislave a na AU v Banskej Bystrici. Barokovú interpretáciu študovala v roku 2010 na Instituto superiore di studi musicali G. Briccialdi di Terni (IT) v triede Glorie Banditelli. Od roku 2008 pôsobí ako hosťujúci umelec v Štátnej operev Banskej Bystrici (inscenácie Krútňava/Marka, Veselá vdova/Valencienne, Cosi fan Tutte/Despina, Cárovič/Máša, Macbeth/Dáma) a od roku 2012 v Štátnom divadle v Košiciach (Gianni Schichi/Nella, Ariadna na Naxe/Echo). Venuje sa experimentálnemu divadlu a performance. Je autorkou, režisérkou a performerkou experimentálneho divadla OMYLOM, ktoré bolo v roku 2014 vybrané na festival nového divadla a tanca KioSK v Žiline. Účinkovala v projekte Divadla letí Proti pokroku, proti láske, proti demokracii s premiérou v galérii DOX v Prahe (jún 2014). Venuje sa práci s hlasom, ako hlasový kouč spolupracuje s Divadlom s Pasáže s handicapovanými hercami a s Bábkovým divadlom na Rázcestí. Vyučuje operný spev na Konzervatóriu v Banskej Bystrici. Je členkou Presse musicale internationale, medzinárodnej asociácie hudobných kritikov so sídlom v Paríži.

Foto: Marek Olbrzymek

Marek Olbrzymek (Araspe) absolvoval zpěv na Janáčkově konzervatoři v Ostravě ve třídě Vlasty Danielové a poté na Janáčkově akademii múzických umění v Brně u Anny Barové. Jako sólista účinkuje na scénách Národního divadla a Městského divadla v Brně a Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Vedle koncertní spolupráce s filharmoniemi ve Zlíně, Teplicích, Brně, Ostravě a Hradci Králové se věnuje také interpretaci staré hudby, kterou se zabýval nejen na četných kurzech, ale zejména na Vysoké hudební škole v německém Trossingenu. V letech 1999–2003 se pravidelně účastnil vokálně-instrumentálních projektů Barokní akademie ve francouzském Ambronay a v roce 2003 pak operního festivalu v Aix-en-Provence s produkcí Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky. Vystupoval na divadelních scénách a koncertních pódiích v řadě evropských zemí (Polsko, Německo, Švýcarsko, Belgie, Francie, Španělsko atd.) v USA a Japonsku. Pro vydavatelství Vienna Modern Masters nahrál dvě operní díla americké skladatelky Nancy Van de Vate: Nemo a Na západní frontě klid. V roce 2010 natočil pro Český rozhlas Janáčkův Zápisník zmizelého v instrumentální úpravě Miloše Štědroně. Je členem vokálně-experimentálního souboru Affetto a rockové skupiny Kontrolla.

Foto: Václav Cikánek

Václav Cikánek (Osmida) pravidelně koncertně vystupuje v evropských zemích, např. v Německu, Švýcarsku, Francii a Itálii. V České republice dlouhodobě spolupracuje se soubory Laetitia Praha a Ensemble Canto. Jako sólista spoluúčinkuje např. s Dvořákovým komorním sborem a s orchestrem Musica Academica či s Piccolo coro & Piccola orchestra, se kterými často vystupuje na koncertech duchovní hudby. Úspěšně se zúčastnil několika mezinárodních pěveckých soutěží, např. v Karlových Varech, Trnavě, festivalu Ad honorem Mozart Praga nebo Iuventus Canti. V jeho repertoáru jsou klasické skladby tenorového oboru předních českých i světových skladatelů operní a duchovní hudby.

Foto: Patricie Částková

Patricie Částková vystudovala JAMU, obor operní režie. V letech 1995–2013 působila jako dramaturg Janáčkovy opery Národního divadla Brno, kde se podílela na více než sedmdesáti operních inscenacích (např. Salome, Idomeneo, Příhody lišky Bystroušky, Výlet pana Broučka do Měsíce, Mefistofele, Ženitba, Rusalka, Vojna a mír, Julietta) a spolupracovala s režiséry, jako jsou prof. Pamela Howard, James Conway, Vladimír Morávek ad. Je spoluautorem projektu Mezinárodní hudební festival Janáček Brno 2008, spoluautorem vzdělávacího projektu „Nebojte se divadla!“ a pravidelně působí jako lektor.

Foto: Jan Čižmář

Jan Čižmář studoval hru na loutnu na Royal College of Music v Londýně a Royal Conservatoire v Haagu a hudební vědu na Masarykově univerzitě v Brně. Jako theorbista a hráč continua má na svém kontě spolupráce s významnými orchestry a dirigenty jako jsou např. Royal Concertgebouw Orchestra, Orchestra of the 18th Century, Orchestra of the Age of Enlightenment či Bach Akademie Stuttgart. Mezi jeho četné zkušenosti z operních scén patří m.j. i účast na projektu Dido and Aeneas / Acia and Galatea v Royal Opera House Covent Garden pod taktovkou Ch. Hogwooda. Je zakladatelem a uměleckým ředitelem série koncertů staré hudby Hudební lahůdky. Jeho hudební vize klade důraz na autentičnost a úzké propojení s historií a místem konání, zároveň však neopomíjí současného posluchače a svět 21. století.

Plaisirs de Musique je soubor, který se specializuje na autentickou interpretaci hudby starších stylových období na dobové nástroje. Pod uměleckým vedením Jana Čižmáře se věnuje interpretaci hudby od 15. do 19. století. Jeho členové jsou přední evropští profesionální hudebníci specializující se na starou hudbu. Projekty, na kterých ansámbl účinkuje jsou jednak čistě hudební, zahrnují však také spolupráci na operních realizacích, recitály se zpěváky, herci i tanečníky.

Foto: Esther Neumann

Koncertní mistryně Esther Neumann vystudovala obor hra na housle na Wiener Universität für Musik und Darstellende Kunst a obor hra na barokní housle na Anton Bruckner Privatuniversität Linz ve třídě prof. Michi Gaigg. Ve studiu dále pokračovala u prof. Lucy van Dael v Amsterdamu a ve třídě Petry Müllejans ve Frankfurtu nad Mohanem, kde studovala obor historické hudební interpretace. Působila v řadě rakouských symfonických orchestrů, se kterými se zúčastnila turné po Evropě a Asii. Nyní působí jako koncertní mistryně v několika rakouských i německých barokních orchestrech. Je také členkou barokních orchestrů, jako jsou např. Freiburger Barockorchester, Ensemble Continuum, Enseble Suavissima Christo, Academia Montis Regalis v Itálii, L’Orfeo Barockorchester. Jako houslistka těchto orchestrů se podílela na vzniku řady nahrávek barokní hudby a mnoha operních produkcích. Mimo interpretaci barokní hudby se rovněž věnuje repertoáru z období romantismu a je zakladatelkou orchestru Originalklang!Orchester.

Zpět

Děkujeme

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR, Jihomoravského kraje, statutárního města Brna, města Katowice, Polského institutu v Praze a Českého centra Varšava.

Látky na kostýmy dodala firma Kolovrat, ČM s. r. o.

Notosazbu edice opery „Didone abbandonata“ realizoval Milan Kolář.

Děkujeme výrobci cembal Vítu Bébarovi za laskavé zapůjčení a ladění nástrojů.

Logo Ministerstva kultury Logo Státního fondu kultury České republiky Logo Jihomoravského kraje Logo Statutárního města Brna Logo „KATOWICE. For a change.” Logo Polského institutu v Praze Logo Českého centra Logo Kolovratu, ČM s. r. o. Logo Milana Koláře Dorazová lišta cembal Víta Bébara

Velice si vážíme cenné spolupráce s následujícími partnery:

Logo Masarykovy univerzity Logo Národního divadla Brno Logo Opery na cestách Logo Art in Motion Radio Proglas Opus Musicum – hudební revue