Francouzské hudební lahůdky

Elegantní hudba k tanci i poslechu ze dvora Krále slunce, Ludvíka XIV. Další smysly opojí originální francouzské lahůdky: paštiky, sýry a víno.

Pátek 31. července 2015 19:00 — Stará radnice (nádvoří), Radnická 8, 602 00 Brno, Česká republika.

Plaisirs de Musique a hosté:

Je přichystána ochutnávka francouzských sýrů, paštik, baget a vína ke vstupence zdarma! Zachutnají-li Vám, po koncertě bude možnost lahůdky i zakoupit

Program

Marin Marais (1656 – 1728)Suite II, g moll   (Pièces en trio, Paris 1692)
Prelude — Fantaisie — Sarabande — Sarabande — Rondeau — Gigue — Gavotte — Menuet — Menuet — Plainte — Passacaille — Petitte Passacaille — Air gay
Jean Baptiste Lully (1632 – 1687)Premier air des Espagnols   (Le bourgeois gentilhomme, LWV 43, comp. 1670)
Měšťák šlechticem — Sólový tanec — Sarabanda
Marin Marais (1656 – 1728)Prelude — Le Grand Ballet
Marin Marais (1656 – 1728)
  + improvizace
Folie d’Espagne   (Tanec)
André Campra (1660 – 1744)Forlane   (Carnaval de Venice, 1699)
Karneval v Benátkách: Tanec
 
Jacques Morel (cca. 1700 – 1749?)Chaconne en trio
Antoine Forqueray (1671 – 1745)La Regente
Jean-Marie Leclair l’aîné (1697 – 1764)Deuxième récréation de musique, op. 8
Ouverture: Gravement, Légérement, Lentement — Forlane: Point trop vite —
Sarabande: Lentement — Menuet — Autre Menuet — Badinage —
Chaconne — Tambourin — Autre Tambourin
Antoine Forqueray (1671 – 1745)La Du Vaucel — La Couperin
Jean Baptiste Lully (1632 – 1687)Passacaille de Persée   (Tanec)

Na dvoře Ludvíka XIV., „Krále Slunce“, se umění dostávalo nezvykle vřelého přijetí. Sám král Ludvík byl vášnivým a vynikajícím tanečníkem, pro nějž psali balety a opery jen ti nejlepší skladatelé. Elegantní barokní tanec – s původní choreografií a v dobovém kostýmu – v podání sólistky souboru Alla Danza Lenky Horalové, je pastvou pro oči. Ve spojení s extravagantní virtuozitou i něžnou nádherou zvuků violy da gamba Petra Wagnera i dalších barokních nástrojů hudebníků souboru Plaisirs de Musique koncert přiblíží atmosféru večerů u dvora ve Versailles. Další smysly opojí ochutnávka originálních francouzských lahůdek: paštiky, sýry a víno ze Sýrárny na Minské Facebook.

O programu

Francie vždy patřila mezi vůdčí síly umění a nejinak tomu bylo i v 17. a 18. století. Především díky versailleskému dvoru Krále Slunce Ludvíka XIV., který byl velkorysý ke svým umělcům a sám žádal jen to nejlepší. Toto období je spojeno s největšími jmény francouzské barokní hudby, jako byli Jean-Baptiste Lully, Marin Marais, André Campra, Marc-Antoine Charpentier a další.

Část dnešního koncertu bude patřit tvorbě virtuózních francouzských gambistů Marina Maraise a Antoina Forqueraye. Marin Marais (1656–1728) se narodil v chudé pařížské rodině. Byl žákem proslulého hudebníka, Sainte-Colomba a Jeana-Baptiste Lullyho. Od roku 1676 působil ve Versailles na dvoře Ludvíka XIV., jeho rozsáhlé dílo obsahuje okolo 600 skladeb pro violu da gamba, čtyři opery a triové sonáty. Následovníkem M. Maraise byl gambový virtuos a skladatel Antoine Forqueray (1671–1745), který hrál před králem již ve svých deseti letech a o sedm let později se stal členem králova orchestru. Jeho dramatický a efektní styl hry se odlišoval od jemného a graciézního stylu Maraisova. Přestože napsal téměř 300 skladeb, do dnešních dnů je známo jen 32 děl, které se zachovaly v sborníku vydaném jeho synem.

Jean-Marie Leclair l’aîné (1697–1764) se narodil v Lyonu, hudbu (hru na housle) a tanec studoval v italském Turíně. V roce 1723 se Leclair vrátil do Francie, do Paříže, kde dosáhl značných úspěchů jako houslista i skladatel – vystupoval zde v rámci veřejných koncertů Concerts Spirituels a věnoval se komponování, psal hlavně sonáty pro flétnu a basso continuo. Působil na dvoře Ludvíka XIV., v Holandsku a v Madridu ve službách infanta Filipa Parmského. V roce 1743 se vrátil do Paříže, kde vznikla jeho jediná opera Scylla et Glaucus.

Jean-Baptiste de Lully (1632–1687), původně Giovanni Battista Lulli, se narodil ve Florencii. Patří k významným francouzským skladatelům období baroka a je faktickým tvůrcem francouzské národní opery, francouzského typu operní ouvertury a rozvinul také recitativ ve francouzském jazyku. Byl nejvlivnějším a nejúspěšnějším skladatelem období vlády krále Ludvíka XIV. ve Francii. Nejprve se stal členem dvorní kapely (Vingt-quatre violons) Ludvíka XIV. Brzy nato už zastával místo kapelníka jeho nového orchestru Petits violons, pro kterou složil mnoho baletů a tanců, kdy se některých jeho her také účastnil jako tanečník i sám král. Stal se přítelem a spolupracovníkem Molièra a společně vytvořili pro krále celou řadu velmi úspěšných divadelních představení. V roce 1680 mu byl přiznán šlechtický titul.

André Campra (1660–1744) byl francouzský skladatel a dirigent, hudební a duchovní vzdělání získal studiem v katedrále Saint-Sauveur v Aix-en-Provence, kde se v roce 1678 stal knězem. Mezi léty 1694 a 1700 byl maître de musique (hudební ředitel) v katedrále Notre Dame v Paříži poté, co působil na obdobných postech v Toulonu, Arles a Toulouse. Campra se významně podílel na obrodě francouzské opery, v roce 1730 se stal ředitelem pařížské Opery. Svým dílem L’Europe galante se zařadil mezi největší šiřitele hudebního žánru zvaného comédie-ballet.


Foto: Petr Wagner

Petr Wagner

Petr Wagner studoval hru na violoncello na Pražské konzervatoři, muzikologii na Univerzitě Karlově v Praze a na Royal Holloway University of London. Hru na violu da gamba studoval nejprve u Richarda Boothbyho v Londýně, posléze u Jaapa ter Lindena na Akademie für Alte Musik v Drážďanech. Svá studia violy da gamba završil získáním prestižního diplomu Uitvoerend Musicus pod vedením Wielanda Kuijkena na Královské konzervatoři v Haagu.

Jako sólista, komorní a continuový hráč vystoupuje na mnoha evropských a světových pódiích a festivalech (Queen Elizabeth Hall/Southbank Early Music Series London, Fränkischer Sommer, Stavanger Philharmonic Chamber music series, Teatro Carlo Felice in Genoa, Royal Danish Chamber orchestra concert series Copenhagen, Festival Île-de-France, Festival Art et Spiritualité (Troyes/Francie), Mexico City Shakespearean Festival, Pražské jaro, Sopron Early Music Days, Festival Mitte Europa, Elbhangfest, Forum Musicum Wrocław, Concentus Moraviae aj.), a spolupracuje s vynikajícími osobnostmi, jakými jsou např. Jacques Ogg, Andrew Parrott, Konrad Junghänel, Sirkka-Liisa Kaakinen, Shalev Ad-El, Wilbert Hazelzet, Philip Pickett, Hansjörg Albrecht, Noémi Kiss, Stephen Varcoe, Mitzi Meyerson, Jan Krejča a se soubory New London Consort, Capella cracoviensis, Musicians of The Globe, Concerto Palatino, Orfeo Orchestra, Collegium 1704, Solamente naturali, Musica Florea aj.

V roce 1998 založil Petr Wagner Ensemble Tourbillon, jehož aktivity se zaměřují na komorní i orchestrální tvorbu evropského baroka a ranného klasicismu 17. a 18. století.

Foto: Lenka Horalová

Petr Wagner má na svém kontě sólová CD, které si bez výjimky získaly nadšené kritiky po celém světě. Petr Wagner vyučuje violu da gamba na Masarykově univerzitě v Brně, jakož i v rámci mistrovských kurzů staré hudby v Lidzbarku Warminském (PL), Praze, Düsseldorfu a Moskvě.

Lenka Horalová

Lenka Horalová se dlouhá léta věnovala především současnému tanci, a to zejména jako členka brněnského souboru Filigrán. Od roku 2004 začala postupně objevovat svět barokního tance, nejprve formou občasných seminářů a letních škol s domácími i zahraničními pedagogy (Hana Slačálková, Andrea Miltnerová, Dorothée Wortelboer, Béatrice Massin, Françoise Denieau, Bérangère Bodénan, Ludovica Mosca), a to včetně účasti na vyhlášené Akademie ve francouzském Sablé-sur-Sarthe. Za mnohé vděčí také spolupráci se svým otcem, tanečníkem a pedagogem Františkem Dofkem. Od roku 2012 se baroknímu tanci věnuje soustavně pod hlavičkou Alla Danza Brno. V létě 2015 se podílí na projektu Bach 15 francouzské choreografky Béatrice Massin, která se zabývá využitím principů barokního tance ve zcela současném kontextu.

Alla Danza Brno vznikla v roce 2012 jako brněnská sekce tou dobou již dobře zavedeného pražského souboru historických tanců Alla Danza. Zatímco kmenový pražský soubor zpracovává dobové tance od gotiky až po 19. století, Alla Danza Brno pod uměleckým vedením Františka Dofka se specializuje na období baroka. Zabývá se zejména interpretací původních choreografií společenských i divadelních tanců francouzského baroka, směřuje však také k vlastní choreografické tvorbě, příkladem může být loňská spolupráce souboru na uvedení Purcellovy opery Bouře na scéně brněnského Divadla na Orlí.

Plaisirs de Musique

Plaisirs de Musique je soubor, který se specializuje na autentickou interpretaci hudby starších stylových období na dobové nástroje. Pod uměleckým vedením Jana Čižmáře se věnuje interpretaci hudby od 15. do 19. století. Jeho členové jsou přední evropští profesionální hudebníci specializující se na starou hudbu. Projekty, na kterých ansámbl účinkuje jsou jednak čistě hudební, zahrnují však také spolupráci na operních realizacích, recitály se zpěváky, herci i tanečníky.

Foto: Marta Kratochvílová

Marta Kratochvílová

Marta Kratochvílová studovala hru na flétnu na Konzervatoři v Pardubicích a poté na JAMU v Brně. V roce 2000 zahájila studium ve Francii na Conservatoire National de Région de Strasbourg, kde se specializovala na barokní a renesanční příčnou flétnu ve třídě J. F. Alizona a N. Hadden a na komorní hudbu ve třídách M. Gestera a P. Blanca. Zúčastnila se mistrovských kursů a stáží vedených významnými osobnostmi jako Paul McCreesh, Barthold Kuijken, Jan-Latham Koenig, Sir Neville Marriner. Ve Francii intenzivně působila jako hráčka na barokní a renesanční příčnou flétnou v souborech Le Parlement de Musique, Bohemia duo, se souborem NotaBene. V rámci renesančních workshopů (Ferrara, Mnichov, Stuttgart, Basilej) pravidelně účinkovala s Consortem renesančních fléten ze Strasbourgu.

Od roku 2010 žije v ČR a nadále pravidelně koncertuje po celé Evropě. Úzce spolupracuje především na komorních a sólových projektech s umělci jako Christophe Coin, Jan Čižmář, Karel Fleischlinger, Joel Frederiksen, Martin Jakubíček, Petr Kolař, Ján Krigovský, Marcin Świątkiewicz, Marc Vonau či Petr Wagner. Je také vedoucí consortu renesančních příčných fléten Tourdion.

Jako pedagožka s dlouholetými zkušenostmi bývá zvána k prezentacím a masterclass po celé Evropě a zároveň vyučuje soukromě hru a dobovou interpretaci na barokní a renesanční traverso.

Foto: Martina Komínková

Martina Komínková

Martina Komínková hrála na zobcovou flétnu od dětství a po dokončení studia příčné flétny na Konzervatoři Brno se jí začala věnovat profesionálně. Odborně se vzdělávala na kurzech a seminářích např. Letní škola staré hudby v Prachaticích. Soukromé hodiny navštěvovala v Holandsku u H. ter Scheggeta (Conservatorium Utrecht). Je absolventkou oboru Teorie a provozovací praxe staré hudby na Masarykově univerzitě. Absolvovala odbornou stáž na Hochschule für Music Hamburg ve třídě P. Holtslaga, u něhož pokračovala ve studiu na Akademii Muzyczné v Krakowě, kde získala magisterský titul. Zobcovou flétnu dále studovala na Anton Bruckner Privatuniversität v Linci ve třídě Carin van Heerden (2011–2013). Pedagogické činnosti se věnuje od roku 2001 na ZUŠ Veveří, Brno. Od roku 2009 na Konzervatoři Brno, kde vyučuje hlavní obor zobcová flétna. Své zkušenosti předává na kurzech pro pedagogy Dechové soboty na Konzervatoři Brno (od roku 2009) i na letních kurzech Bystřická flétna (od 2010).

Vystupuje na koncertech sólových i s komorními ansámbly či orchestry u nás i v zahraničí. Mimo to se věnuje hře na barokní a renesanční příčnou flétnu (Bohemia renaissance consort – Tourdion). Pravidelně vystupuje s kvartetem zobcových fléten Flautas de Colores, se kterým v roce 2014 nahrála CD s titulem Pall Mall. Účastnila se různých projektů, k nejzajímavějším patřila spolupráce s Capellou Cracoviensis (2012, 2013). S Flautas de Colores vystoupila na Bachově varhanním festivalu, v rámci cyklu Barbara Maria Willi uvádí v Brně a na koncertě ve Výmaru.

Foto: Jan Čižmář

Jan Čižmář

Jan Čižmář je všestranný umělec zabývající se hrou na historické drnkací nástroje. Se soubory jako např. Royal Concertgebouw Orchestra, Orchestra of the Age of Enlightenment, Orchestra of the Eighteenth Century, Rotterdam Philharmonic Orchestra či Capella Cracoviensis a pod dirigenty jako Frans Brüggen, Christopher Hogwood, Giovanni Antonini, Yannick Nézet–Séguin či Christina Pluhar pravidelně účinkuje v Evropě, Asii a USA. Vystupuje také jako sólista s barokním a renesančním repertoárem.

Po ukončení studia hry na kytaru a muzikologie v rodném Brně odešel do Londýna studovat na Royal College of Music, kde se začal věnovat hře na loutnu ve třídě Jakoba Lindberga. Ve studiu pokračoval na Královské konzervatoři v Haagu, kde jeho učiteli byli Nigel North, Joachim Held, Mike Fentross a Christina Pluhar.

Byl zakladatelem a šéfredaktorem českého kytarového časopisu Kytara a pravidelně přispívá i do dalších hudebních periodik. Intenzivně se také věnuje ediční a badatelské činnosti v oblasti staré hudby.

Jan Čižmář vyučoval hru na loutnu a příbuzné nástroje na Hudební akademii Karola Szymanowského v Katowicích v Polsku, v současnosti působí na JAMU v Brně a na Akademii staré hudby při FF MU v Brně. Pravidelně vyučuje na kurzech a masterclass v Evropě i zámoří.


Děkujeme

Koncert se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a statutárního města Brna.

Logo Ministerstva kultury Logo Statutárního města Brna Logo souboru Alla Danza Sýrárna Minská