Mexické hudební lahůdky

Mexické duo představí recepci evropské hudby v Novém světě.

Pátek 23. srpna 2015 19:00 — Stará radnice (nádvoří), Radnická 8, 602 00 Brno, Česká republika.

Perséfone (MX)

Program

Son tradicional de Tehuantepec La llorona
Andrea Falconieri (cca. 1585 – 1656) La suave melodia y su corrente   (Il primo libro di Canzone, Napoli 1650)
Corriente dicha la Mota, echa para Don Pedro dela Mota
Corriente dicha la Cuella
AnonymLanchas para Baylar   (Códice Martinez Compañón)
Robert de Visée (cca. 1655 – cca. 1733) Suita tanců pro theorbu a moll
Prelude — Allemande — Gavotte — Chaconne
Robert de Visée (cca. 1655 – cca. 1733) Suita tanců pro housle a basso continuo   (Pièces de theorbe mises en partition, Paris 1716)
Allemande — Courante — Gige — Pastorale — Chaconne
 
Son huasteco tradicional La petenera
Johann Heinrich Schmelzer (cca. 1623 – 1680) Sonata Quinta c moll pro housle a basso continuo
Son Jarocho tradicional El buscapies
Ignazio Albertini (cca. 1644 – 1685) Sonata terza h moll pro housle a basso continuo
Giovanni Stefano Carbonelli (1691? – 1772?) Sonata seconda d moll pro housle a basso continuo
Foto: Daniel Ortega García

O programu

Tento program je sestaven převážně z evropské barokní hudby za doprovodu lidových mexických melodií a jedné skladby peruánského původu.

Lidové melodie sou přímým dědictvím křížení kultur evropské a předhispánské civilizace. Evangelizace domorodého obyvatelstva byla prostředkem, kterým Španělé nakonec zvítězili; a jedním z důležitých a užitečných nástrojů v tomto procesu evangelizace byla právě hudba. Hudbou dokázali faráři proniknout do každodenního života, mentality a náboženského myšlení původních obyvatel.

Společně s tonální a modální hudbou Španělé přinesli i nové nástroje, například drnkací. Z nich se vyvinulo mnoho druhů kytar, které jsou dodnes užívány v různých regionech Mexika při hře lidových melodií („sones“). Obecně se dá říct, že tyto melodie jsou založeny naharmonické sekvenci, kter se neustále opakuje a nad ní se rozvíjí tanec vlastní melodie každé písně společně s hudebními a textovými improvizacemi („versos“).

První skladba programu je mexická píseň v dávném jazyku Zapotéků, velice jemná a tichá, nazvaná Plačící žena (La llorona). Následuje jemná italská melodie. Poté jsme zařadili tanec z peruánského rukopisu, který předchází suitě francouzských tanců. Tyto příklady ukazují spojení a také rozdíly mezi evropskými a americkými tanci a melodiemi.

Dále představíme dvě sonáty pro housle napsané ve stylus phantasticus, každé předchází lidová melodie z různých regionů. Závěrečnou skladbu programu napsal Giovanni Stefano Carbonelli, žák Corelliho.

Perséfone

Soubor Perséfone vznikl roku 2013 za účelem provádění barokní hudby a s úmyslem otevřít prostor pro spolupráci s umělci, působícími v jiných oborech.

Mladí členové souboru se specializovali na historicky poučenou interpretaci starší hudby ve své hráčské i badatelské praxi, za podpory významných mexických i zahraničních univerzitních učitelů – hudebních teoretiků, historiků a interpretů. Hrají na kopie barokních hudebních nástrojů; své zkušenosti rozšířili díky spolupráci s jinými mexickými soubory.

Za originálním zvukem souboru stojí osobní přínos i umělecké schopnosti jednotlivých členů. Jejich práce je založena jak na hlubokém porozumění zákonitostem interpretace barokní hudby, tak na zájmu o to, jak tento repertoár vnímá publikum. Výsledný umělecký tvar svědčí o schopnosti ansámblu překračovat rámec vžitých představ.

Barvitost, svěžest projevu, disciplinovanost a intenzita nasazení, které vyzařují z vystoupení souboru Perséfone, nejen přibližují dobu baroka, ale i pomáhají vzniku nových vrstev publika, jejichž zájmy korespondují s intencemi souboru, který se snaží představit se ve velkých i malých městech. Lidem, kteří jinak nemají možnost podobné koncerty navštívit, nabízí možnost seznámit se s mexickým pohledem na starší hudbu a podělit se o nově nabytou zkušenost s členy souboru, jejichž hlavním životním cílem je provozování hudby.

Foto: Ana Karen Guillén de la Rosa

Ana Karen Guillén de la Rosa

Ana Karen Guillén de la Rosa se narodia v Mexico City, kde se začala učit hudbě ve věku 8 let na Národní hudební konzervatoři. Později, v roce 2000 nastoupila do dětského oddělení na Chiapas univerzity vědy a umění (UNICACH). V letech 2002–2007 byla členkou Symfonického orchestru mládeže Chiapas, v srpnu 2007 vstoupila na propedeutickou úroveň Národní hudební školy Národní autonomní univerzity Mexiko (UNAM).

Zúčastnila se mistrovských kurzů hry na barokní housle, které vedli Olivierem Briand (Francie), Ilia Korol (Rusko), Ewa Chmielewska, Dorota Hosnowska (Polsko), Manfredo Kraemer (Argentina), Sandi Swartz, Rebecca Huber, Evan Few, Brian Dean (USA) a Fabio Biondi (Itálie). Navštěvovala také kurzy komorní hudby a hudební interpretace s Mary Diez Canedo, Luisa Duroň, Eunice Padilla, Norma Garcia a Eloy Cruz.

Foto: Abraham Gómez Orozco

Byla členem následujících souborů: Novum Antiqua Música, vedení Raul Moncada; Capilla Virreinal de la Nueva España, který se objevil v různých národních festivalech; Barokní soubor Univerzity Kláštera sestry Juany (UCSJ), s nímž cestovala v roce 2014 do Dallasu, USA, reprezentovat Mexiko a provozovat hudbu z území bývalých španělských kolonií (Nové Španělsko).

V současné době se připravuje k absolutoriu studia na Hudební fakultě Národní autonomní univerzity Mexiko (UNAM). V současnosti je členkou následujících souborů staré hudby: Concentus Music Antiqua, s nímž vystoupila ve městě Puebla a na Festivalu Museo del Virreinato; Concierto Barroco s nímž nahrála CD podpořené Národní radou pro kulturu a umění (CONACULTA), Capella Barroca de México a barokní orchestr La Partenope, se kterým koncertovala ve Francii v roce 2014.

Abraham Gómez Orozco

Abraham Gómez Orozco je rodákem ze Santo Domingo, Tehuantepec, Oaxaca. Svá hudební studia začal s klasickou kytaru na Casa de la Cultura Oaxaqueña pod vedením José Manuel Vidal, zároveň navštěvoval školu výtvarných umění v Benito Juárez, autonomní univerzita Oaxaca, ve třídě prof. Fidel Torres.

Navštěvoval kurzy moderní kytary, které vedl David Russell (Skotsko), Pavel Steidl (Česká republika), Massimo Gatta (Itálie), Pablo Garibay, Carlos Larrauri (Mexiko) a Susanne Shoeppe (Německo); theorbu a barokní kytaru studoval na kursech, které vedl Thomas Boysen (Norsko), Joachim Held (Německo), Xavier Diaz-Latorre (Španělsko) a Hugo Rhodes (Mexiko).

Účastnil se mistrovských kurzů komorní hudby s Olvier Briand (Francie), Anabelle Luis, Violaine Cochard (Francie), Paulina van Laarhoven (Nizozemsko), Marduk Serrano, Maria Diez-Canedo, Eunice Padilla, Luisa Duroň, Eloy Cruz, Norma Garcia (Mexico).

Byl aktivním účastníkem kytarových festivalů měst Pachuca, Paracho, Chihuahua a Colima.

Je členem staré hudby Orphenica Lyra a Concierto Barroco, se kterou natočil dvě CD a procestoval státy Queretaro a Jalisco s projektem Concierto a Máscaras (večery s maskami, barokní hudbou a literaturou). Vystupoval v místech, jako je kulturní centrum Casa del Lago, Národní muzeum v San Carlos, Národní muzeum antropologie a historie, Národní muzeum umění (MUNAL) a Sarah and Ernest Butler School of Music na University of Texas.

V současné době pokračuje ve studiu na hudební fakultě UNAM pod vedením prof. Eloy Cruz, kde se věnuje interpretaci barokní hudby na historické nástroje, jako je arcioutna, barokní kytara, realizace bassa continua. Jeho hlavním nástrojem je theorba.


Děkujeme

Koncert se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a statutárního města Brna.

Logo Ministerstva kultury Logo Statutárního města Brna