| Úvod | O nás |  |
☰ |
| CS — DE — EN | aA | ||
— Cyklus koncertů staré hudby —
Německá loutnová píseň první poloviny 16. století.
Sobota 7. listopadu 2015 17:00 — Štukový sál, Arcibiskupský zámek, Sněmovní náměstí 1, 767 01 Kroměříž, Česká republika.
Výtěžek z dobrovolného vstupného bude využit na realizaci projektu obnovy Čínského pavilonku
v Podzámecké zahradě
.
Koncert se koná v rámci projektu „Německá renesanční píseň“.
Součástí projektu je i série vzdělávacích aktivit ve spolupráci s Konsorciem vysokých škol.
| Projekt „Německá renesanční píseň“ | |||
|---|---|---|---|
| So 07.11.2015 10:00 – 13:00 |
Masterclass pro studenty JAMU a MU |
HF JAMU v Brně, Komenského náměstí 6, Brno |
Vstup zdarma |
| So 07.11.2015 17:00 |
Koncert Nach willen dein |
Štukový sál, Arcibiskupský zámek, Sněmovní náměstí 1, Kroměříž |
Vstupné dobro- volné |
| Ne 08.11.2015 17:00 |
Koncert Nach willen dein |
Divadlo na cucky, Wurmova 7, Olomouc |
100 Kč 50 Kč |
| Po 09.11.2015 10:00 – 15:00 |
Masterclass pro studenty JAMU a MU |
HF JAMU v Brně, Komenského náměstí 6, Brno |
Vstup zdarma |
| Po 09.11.2015 19:30 |
Koncert Nach willen dein |
Stará radnice, Radnická 8, Brno |
250 Kč 150 Kč 90 Kč |
| Út 10.11.2015 10:00 – 11:30 |
Přednáška (EN) German Renaissance lute music and its methodic approach. Lecture with practical examples. |
HF JAMU v Brně, Komenského náměstí 6, Brno |
Vstup zdarma |
| Út 10.11.2015 13:15 – 14:45 |
Přednáška (EN) The lute works by Johann Sebastian Bach. |
Kaple Božího Těla, Konvikt, Univerzitní 3, Olomouc |
Vstup zdarma |
| Hans Judenkünig (1450 – 1526) | Das erst Priamell |
| Arnolt Schlick (1460 – 1521) | Cupido hat jm ie erdacht Vil hinderlist |
| Arnolt Schlick (1460 – 1521) | All ding mit radt |
| Hans Judenkünig (1450 – 1526) | Rossina, ein welscher tantz mit hupff auff |
| Arnolt Schlick (1460 – 1521) | Ich schrei und rieff Wer gnad durch klaff Wegwart dein art Hertzliebstes pild |
| Hans Judenkünig (1450 – 1526) | Ain niderlendisch Rundtanz |
| Paul Hofhaimer (1459 – 1537) | Ach lieb mit leyd |
| Hans Newsidler (1508 – 1563) | Ein gutter venetianischer Tantz mit Hupfauff |
| Paul Hofhaimer (1459 – 1537) | Mein einigs A. |
| Hans Newsidler (1508 – 1563) | Ein seer gut organistisch Präambel |
| Paul Hofhaimer (1459 – 1537) | Nach willen dein |
| Wolfgang Grefinger (? – po 1515) | Wol kombt der mey |
| Petrus Fabritius (1579 – 1650) | Worumb seind die Studenten Bistu des Goldtschmids Töchterlein |
| Heinrich Isaac (1450 – 1517) | Innsbruck, ich muß dich lassen |
| Anonym | Preambulum und Chorea (Lautenbuch des Johannes Arpinus) Passamezzo und Satarella |
| Ludwig Senfl (1490 – 1543) | Mein fleiß und müh Die brünnlein die da fließen Elslein, liebstes Elselein mein |
V prostředí nově vznikající buržoazie 16. století hrálo domácí provozování hudby velkou roli. Díky novému a rychle se šířícímu tiskařskému průmyslu se vydávání knih stalo lukrativním zdrojem příjmů. Loutnisté jako Hans Newsidler a Hans Gerle toho využili a publikovali sbírky loutnové hudby k domácímu použití v kombinaci s pokyny pro vlastní výuku; to bylo něco zcela nového.
V roce 1512 v Heidelbergu publikoval slepý varhaník Arnolt Schlick Tabulaturen Etlicher lobgesang und lidlein uff die orgeln und lauten (Tablatury vybraných kostelních písní a písní pro varhany a loutny), obsahující první tištěné sólové skladby pro loutnu v Německu.
Hans Judenkünig, rodák z Schwäbisch Gmünd, publikoval v roce 1515 latinské Utilis et compendiaria introductio pro universitní studenty a v roce 1523 v němčině Ain schone kunstliche Underweisung (Jemné a rafinované instrukce) pro měšťany („der gemayn man“) a určené k samostudiu.
Ústřední postavou německého loutnové hudby první poloviny 16. století byl Hans Newsidler, rodák z Pressburg (dnešní Bratislava). Po přestěhování do Norimberku v roce 1530, vydal v letech 1536–1549 osm knih tabulatur, reprezentující celé spektrum hudby tak, jak byla praktikována v té době. Jeho první kniha, Ein Newgeordent Künstlich Lautenbuch (Nově uspořádaná rafinovaná loutnová kniha, 1536) obsahuje důležité pokyny týkající se techniky a velké množství lehce až středně pokročilých kusů pro samostudium, částečně opatřených detailními prstoklady. Der Ander Theil des Lautenbuchs (Druhá část loutnové knihy, 1536) „pro ty, kteří mají zkušenosti v tomto oboru“ obsahuje sofistikované virtuózní intabulace skladeb autorů jako Ludwig Senfl, Paul Hofheim a Josquin des Prez, stejně jako Preambel (preludia). Jeho nejvirtuóznější kusy přistupují velice odvážně k disonancím; je možno hovořit snad až o narcistické a manýristické ornamentaci.
Petrus Fabritius z Tondern (dnešní Tønder, Dánsko) byl jedním z uživatelů těchto loutnových knih. Ve věku 14 let odešel do Rostocku na studia teologie. Během svých studií zkopíroval 300 hustě popsaných stránek plných hudby, zpočátku většinou pijácké a milostné písně, ale ke konci knihy také intabulace žalmů – repertoár vhodnější pro ctižádostivého kněze.
Bettina Pahn se narodila v Erfurtu. Nejdříve studovala violoncello a následně doplnila svoje vzdělání o zpěv na Hochschule für Musik „Hanns Eisler“ v Berlíně. Poté pokračovala ve Frankfurtu nad Mohanem u Prof. Elsy Cavelti. Od června 2012 studuje u mezinárodně uznávané holandské učitelky zpěvu Margreet Honig. Její pohyblivý lyrický soprán vzbudil brzy zájem různých dirigentů v oblastech jako oratorium, stará hudba a píseň.
Německá sopranistka se prosadila svými vystoupeními a nahrávkami s Tonem Koopmanem, svými koncerty v nejvýznamnějších koncertních sálech, jako jsou Carnegie Hall a Concertgebouw v Amsterdamu, stejně jako svým hostováním na Händelově festivalu v Göttingenu a na Šlesvicko-Holštýnském hudebním festivalu jako přední zpěvačka historicky poučené hudby. Doposud vyšla čtyři alba ze série CD s Tonem Koopmanem, která jsou věnována dílu Dietricha Buxtehudeho. Druhé album Opera Omnia VII – Volume 3 bylo oceněno cenou Echo Klassik 2009. V letech 2012 až 2014 natočila pod vedením Tona Koopmana řadu Buxtehudeho sólových kantát.
Kromě toho zpívala Bettina Pahn pod vedením těchto dirigentů: Frieder Bernius, Pierre Cao, Peter Rundel a Patrick Peire.
S partnerem v duu Joachimem Heldem (loutna), držitelem ceny Echo Klassik, ji spojuje dlouhodobá úspěšná spolupráce. S velkým ohlasem koncertovalo duo v roce 2007 na Händelově festivalu v Göttingen, v červnu 2008 na festivalu Schwetzinger Festspiele a v srpnu 2009 na Šlesvicko-Holštýnském hudebním festivalu. V rámci Händelova festivalu v Halle koncertovalo duo v roce 2011 se souborem Sarband. Na podzim roku 2007 vychází u firmy Hänssler první společné CD s německými lidovými písněmi a v červenci 2009 CD Stille Nacht (Tichá noc) se starými německými koledami. V červenci 2011 byli společně pozváni na festival staré hudby do Innsbrucku a v letošním roce budou hosty festivalu Itinéraire Baroque v Périgordu.
V září 2014 natočila Bettina Pahn s Tini Mathot (kladívkový klavír) pro vydavatelství Naxos písně druhé berlínské písňové školy. V letošním roce má s Naxosem smlouvu na nahrávku světských písní Carla Philippa Emanuela Bacha. Na rok 2016 a 2017 plánuje vydavatelství Hänssler Classic dvě nahrávky zhudebněných básní Paula Gerhardta s Joachimem Heldem na loutnu a Christinou Schornsheim na varhany.
Joachim Held se narodil v Hamburku. Hudební vzdělání získal na Schola Cantorum v Bazileji u Eugena Domboise a Hopkinsona Smithe. V roce 1988 ukončil studium diplomem staré hudby. V letech 1988 až 1990 studoval u Jürgena Hübschera na Vysoké hudební škole v Karlsruhe, kde absolvoval uměleckou závěrečnou zkouškou. V roce 1990 získal Joachim Held 2. cenu na soutěži Concours Musica Antiqua na flanderském festivalu v Bruggách. V této době začíná jeho intenzivní mezinárodní koncertní kariéra. Vystupuje jako sólista, komorní hudebník a hráč kontinua.
Od roku 1993 hraje Joachim Held (L’incoronazione di Poppea v rámci festivalu v Salcburku) pravidelně pod vedením Nikolause Harnoncourta. V roce 2004 se podílel na festivalu v Salcburku také na provedení King Arthur Henryho Purcella.
Od roku 1992 se objevil na různých koncertech a nahrávkách Giardino Armonico (Milán). Hrál například na Vivaldi Album s Cecilií Bartoli, které vydala firma Decca. Od roku 2005 nahrává pravidelně sólová CD pro Hänssler Classic. Tak v roce 2005 vyšel ve spolupráci s rádiem DRS Curych výběr z Schele Manuskript z roku 1619 a CD se skladbami rakouských skladatelů období baroka pro barokní loutnu Erfreuliche Lautenlust. Za toto CD obdržel Joachim Held cenu „Echo Klassik 2006“ za nejlepší sólovou nahrávku hudby 17./18. století. V roce 2006 vychází pod hlavičkou Hänssler Classic a ve spolupráci s rádiem Deutschlandfunk Köln CD Deutsche Lautenmusik des Barock. V roce 2007 Che Soavita (italská loutnová hudba baroka) a v červnu 2008 Musique pour le Roi (francouzská barokní loutnová hudba). CD Merry Melancholy z roku 2010 je věnováno dílům doby Johna Dowlanda. Jeho poslední CD s loutnovými skladbami Johanna Sebastiana Bacha vyšlo v roce 2013 opět pod Hänssler Classic.
Jako sólista vystoupil Joachim Held mimo jiné na hudebním festivalu Musikfestspiele Potsdam Sanssouci, na mezinárodním Bachovském festivalu v Schaffhausenu, na Schwetzinger Festspiele, na Bachově týdnu v Ansbachu, na Köthener Bachfesttagen, na Concerti a San Maurizio v Miláně, Early Music Forum Budapešť, na Hausmusik ORF Vídeň, na Šlesvicko-Holštýnském hudebním festivalu a na Händelově festivalu ve městě Halle nad Sálou a v Göttingenu.
Od roku 1996 koncertuje Joachim Held také s Bettinou Pahn. Duo úspěšně hostovalo na Händelově festivalu v Göttingenu, na Schwetzinger Festspiele, na Kissinger Winterzauber, na zámeckých koncertech na zámku Ambras a na Šlesvicko-Holštýnském hudebním festivalu.
Od září 2007 vyučuje Joachim Held na Královské konzervatoři v Haagu a v roce 2010 byl jmenován na Vysoké umělecké škole v Brémách Profesorem historických loutnových nástrojů.
Koncert se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Česko-německého fondu budoucnosti.
Projekt „Německá renesanční píseň“ se uskutečňuje ve spolupráci s Konsorciem vysokých škol a s milou podporou Česko-německého fondu budoucnosti.
Koncert „Nach Willen Dein“ v Kroměříži je umožněn díky podpoře následujících partnerů: Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži (NPÚ), Arcidiecézní muzeum v Kroměříži (MUO) a Czech National Trust, o. p. s.
