Magister Franciscus cecus horghanista de Florentia — Codex Squarcialupa fol. 121 verso.

In honorem Caroli IV.

Hudba k sedmistému výročí narození Karla IV.

Neděle 19. června 2016 17:00 — Stará radnice (Freskový sál), Radnická 8, 602 00 Brno, Česká republika.

Ensemble all’improvviso (DE):

Program

Guillaume de Machault (ca. 1300 – 1377)Sanz cuer m’en vois
Ballade canonique
AnonymLa quarte estampie royal   (Le Manuscript du Roi, F–Pn ms. fr. 844 fol. 104r)
Estampie
Guillaume de Machault (ca. 1300 – 1377)Je ne cuit pas
Ballade
Francesco Landini (ca. 1325 – 1397)Questa fanciulla   (Codex Squarcialupi, I–Fl Med. Pal. 87)
Ballata
AnonymIsabella   (Codex London, GB–Lbl Add. 29987 fol. 56v)
Istanpitta
AnonymSeguendo un me sparver   (Codex Rossi, V–CVbav Rossi 215 fol. 3v)
Madrigale
AnonymO crudel donna   (Codex Rossi, V–CVbav Rossi 215 fol. 21v)
Madrigale
Jacopo da Bologna (fl. 1340 – ca. 1386)
Text: Francesco Petrarca (1304 – 1374)
Non al su’ amante   (Codex Squarcialupi, I–Fl Med. Pal. 87 fol. 10v)
Madrigale
AnonymNon a el su’ amante   (Codex Faenza, I–FZc ms. 117 fol. 78r)
Intabulace
AnonymAmor mi fa cantar   (Codex Rossi, V–CVbav Rossi 215 fol. 18v)
Ballata
AnonymLucente stella   (Codex Rossi, V–CVbav Rossi 215 fol. 22r)
Ballata
AnonymChominciamento di gioia   (Codex London, GB–Lbl Add. 29987 fol. 56r)
Istanpitta
Francesco Landini (ca. 1325 – 1397)L’alma mie piange   (Codex Squarcialupi, I–Fl Med. Pal. 87)
Ballata
AnonymOr qua, conpagni   (Codex Rossi, V–CVbav Rossi 215 fol. 19v)
Caccia

►►►  Texty písní.

O programu

Dnešní program představuje světskou hudbu související s Karlem IV., zčásti hudbu, kterou mohl pravděpodobně sám slyšet, zčásti díla autorů, kteří s Karlem IV. byli v přímém kontaktu.

Jedním z nich byl Guillaume de Machault (asi 1300–1377), největší francouzský básník a skladatel stylu Ars Nova ve 14. století. Machault sloužil jako sekretář a diplomat pro Karlova otce Jana Lucemburského, a cestoval společně s Janem a Karlem během jejich cest po Itálii ve 30. letech 14. století. Karel IV — neznámý mistr: Votivní obraz pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi (†1380), rádce a důvěrník Karla IV. — Národní galerie, Anežský klášter, Praha. Dokonce i po Janově smrti v bitvě u Kresčaku (1346) Machault udržoval úzké vazby k rodu Lucemburků: Pracoval pro Karlovu sestru Jitku (Bonu), manželku francouzského krále Jana II. Dobrého, a později pro jejího syna Jana, vévodu z Berry – dva patrony umění; dnes je vévoda z Berry především připomínán jako sběratel iluminovaných rukopisů.

Další přímý kontakt byl Francesco Petrarca (1304 – 1374), nejvlivnější básník 14. století, který daleko přesáhl svou dobu. Petrarca navštívil Karla v Praze a byli v korespondečním kontaktu, ale Karel nikdy nesplnil Petrarkovo přání, aby se přestěhoval do Říma a oživil Římskou říši.

Jacopo da Bologna složil „Non al suo amante“ a jde o jediné dochované hudební zpracování Petrarkovy poezie (je to také nejmladší skladba v dnešním programu); skladba stojí na počátku vývoje, který vyvrcholil v 16. století, kdy se stalo zhudebňování Petrarkových básní módou.

Jiná osoba v souvislosti s Petrarkou byl Magister Franciscus Landini (asi 1325–1397), zpěvák a varhaník z Florencie, nejslavnější italský skladatel 14. století. Nevíme, zda se Karel někdy setkal s Landinim, ale jeho hudbu, která byla obdivována pro svoji sladkost a jemnou harmonii musel dobře znát. Ačkoli Landini byl od dětství slepý (neštovice), aktivně se účastnil intelektuálních polemik své doby, kde zastával filozofické názory Viléma z Occam. – Ambogio Lorenzetti (cca. 1290 – 1348):  Allegoria ed effetti del Buono Governo (Alegorie působení dobrého vládnutí) — Fresco, Palazzo Pubblico di Siena, 1338–1339. Největší soubor Landiniho skladeb je dochován v kodexu Squarcialupi, pojmenovaném po svém pozdějším majiteli. Ačkoli byl tento kodex opsán až na začátku 15. století, převážná část v něm obsaženého repertoáru je mnohem starší, sahá až do doby Karla IV.

Tanec byl také významnou společenskou činností v 14. století, o čemž svědčí řada miniatur, obrazů, nebo poezie jako Boccacciův Decameron (asi 1350). Naneštěstí se však nedochovaly téměř žádné písemné prameny; hudebníci zřejmě nepotřebovali noty, buď hráli zpaměti nebo improvizovali. Tento program představuje některé z mála výjimek, kdy byla taneční hudba zapsána a tedy zachována.

Estampie (francouzsky) a istanpitta (italsky) jsou přejatá slova odvozená od stantipes (latinsky), tance, který se skládá z krátkých úseků, z nichž každý se hrál dvakrát se dvěma různými zakončeními, apertum (otevření) a clausum (uzávěr). Pařížský hudební teoretik Johannes de Grochei (asi 1255 – asi 1320) píše, že tato složitá struktura upoutá pozornost posluchače a „odvádí mysl bohatých od scestných myšlenek“.

Ensemble all’improvviso

Anne Schneider.

Anne Schneider

Anne Schneider studoval zpěv ve Výmaru, a brzy pro sebe objevila starou, pak starší a pak ještě mnohem starší hudbu. Během soukromých lekcí u Rebeccy Stewart a Maurice van Lieshouta se obeznámila s hudbou 12. až 17. století a otevřela své uši mnohým zázračným zvukům. Cítí se doma v mnoha stylech: consort, barokní gestika, koloratura, trecento, opera, renesance, píseň s klavírem, šanson. Vystupuje m. j. s Lautten Compagney Berlin, Cantus Modalis a The Playfords.

Miyoko Itō.

Miyoko Itō

Miyoko Itō se narodila ve městě Nagoya v Japonsku. Studovala hru na violu da gamba, fidel a barokní violoncello v Basileji, Frankfurtu, Brémách a Trossingenu, kde jejími lektory byli m. j. Paolo Pandolfo, Lorenz Duftschmid, Kees Boeke a Hille Perl. V roce 2010 získala koncertní diplom s vyznamenáním, a v roce 2013 ukončila magisterská studia. V roce 2012 zvítězila v mezinárodní soutěži „Bach-Abel“ ve hře na violu da gamba v Köthenu. Vystupuje v různých souborech, např. All’improvviso nebo Schola Stralsundensis. 2014 vydala své první CD s titulem Quinta Vox, na kterém nahrála madrigaly z 16. století s vlastními diminucemi. V současné době žije v Halle nad Sálou a působí na volné noze jako hráčka na violu da gamba a lektorka.

Martin Erhardt.

Martin Erhardt

Martin Erhardt se cítí stejně doma v umění a vzdělávání, v teorii a praxi, improvizaci, kompozici a interpretaci, ve středověku, renesanci i baroku. Studoval hru na zobcovou flétnu, cembalo, hudební teorii a „rannou modální hudbu“ a od roku 2006 vyučuje na hudebních akademiích ve Výmaru a Lipsku a na konzervatoři v Halle nad Sálou obory historická improvizace, hudební teorie a zobcová flétna. Vedl workshopy např. ve Frankfurtu, Kolíně nad Rýnem, Lyonu, Bergenu, Praze, Linci, Cosenza, Leuven, Ženevě a Basileji. Koncertuje především s vlastními komornímu seskupeními jako např. se souborem Nusmido a All’improvviso. Je vedoucím Lipského improvizačního festivalu staré hudby a autorem učebnice „Improvisation mit Ostinatobässen“.


Děkujeme

Koncert se koná pod záštitou ministra kultury České republiky Mgr. Daniela Hermana. Koncert se koná ve spolupráci s TIC města Brno a za finanční podpory statutárního města Brna.

Mediálním partnerem koncertu je Radio Classic Praha.

Logo Ministerstva kultury Logo Turistického informačního centra města Brna Logo Statutárního města Brna Logo Classic Praha