Adam Michna: Loutna česká

Koncert k poctě 340. výročí úmrtí Adama Michny z Otradovic. Michnovo nejznámější dílo Loutna česká zní díky nově nalezenému houslovému partu jinak.

Neděle 16. října 2016 19:00 — Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Za Kostelem, 377 01 Jindřichův Hradec, Česká republika.

Ensemble Inégal:

Rekonstrukce partu druhých houslí: Adam Viktora.

Program

I. Předmluva. — Kdo by tě chváliti žádal.
II. Povolání Duchovné Nevěsty. Dialogus. — Byly tři někdy Bohyně.
III. Matky Boží slavná Nadání. — O vinšovaná hodino.
IV. Svadební Prstýnek. — Kleopatra hrdá žena.
V. Panenská Láska. — Sem všickni lidé přistupte.
VI. Žehnání s Světem. — Ach jak ve mně Srdce hoří!
VII. Duchovní Svadební Lázeň. — Již jest Lázeň zatopená.
VIII. Dušívěno. — Povstaň Srdce milujicí.
IX. Andělské Přátelství. — Nebeští Kavalérové vinšujte štěstí.
X. Svadební Věneček. — Posypte mne s Kvítkami s Ruží a s Lilium.
XI. Den Svadební. — Začněté Panný spívati.
XII. Domácí Vojna mezi Duší a Tělem. — Kdež pospícháš hříšné Tělo?
XIII. Smutek bláznivých Panen. — O žalostné dřímání!

►►►  Texty písní.

O programu

Loutna česká je cyklus třinácti písní soustředěných kolem jednoho tematického těžiště – mystického sňatku božského Ženicha (Krista nebo Boha Otce) s panenskou Nevěstou – Pannou Marií, která ovšem v poněkud jiné rovině představuje i křesťanskou lidskou duši. Označení Ježíše za Chotě nebo Ženicha koresponduje s biblickými podobenstvími o desíti družičkách a o hostech na svatbě. O tento metaforický obraz Krista jako nebeského Ženicha, který s láskou hledá svou Nevěstu a vstupuje s ní do manželského svazku, se v křesťanské tradici opírá alegorie církve jako nevěsty Kristovy; ani tuto alegorickou interpretaci nelze z Michnových textů vyloučit. Obvyklé východisko křesťanské mystické erotiky – Píseň písní – má v nich však svůj podíl jen do velmi malé míry.

Loutna česká začíná dedikací díla ženichovi a nevěstě (Předmluva) a pokračuje výběrem nevěsty analogií Paridova soudu (dialog Povolání duchovné nevěsty). Ve třetí a čtvrté písni jde o námluvy, při nichž se velebí tělesná i duchovní krása nevěsty (Matky Boží slavná nadáníSvadební prstýnek). V páté písni (Panenská láska) jako Kristova nevěsta vystupuje lidská duše a prostřednicí námluv se stává Panna Maria, která vyzvedá přednosti svého syna. Šestá píseň (Žehnání s světem) ukazuje, jak nevěsta touží po takto vylíčeném ženichovi a odříká se kvůli němu všeho světa. V sedmé (Duchovní svádební lázeň) jde o očistnou lázeň ženicha-Krista a nevěsty-duše před sňatkem, v osmé (Duši věno) o svatební dary, které ženich připravil nevěstě; v deváté písni (Andělské přátelství) jsou od ženicha vysláni družbové-andělé k nevěstě, v desáté (Svádební věneček) se duše zdobí mystickými květy ke svatebnímu obřadu. Vyvrcholením je píseň jedenáctá (Den svadební), která se týká už dne svatebního v Nebeském Jeruzalémě. V předposlední písni (Domácí vojna mezi duší a tělem) se radí nevěstě, aby se vystříhala hříšnosti těla, a v poslední (Smutek bláznivých panen) se uvádí výstražný příklad pošetilých družiček, které ženich pro jejich nerozumnost na svou svatbu nepřipustil.

Přestože Michnova Loutna česká nebyla dochována kompletně, stala se jednou z nejznámějších českých barokních skladeb. Díky unikátnímu nálezu dobového tisku partu prvních houslí muzikologem Petrem Daňkem roku 2014 bylo možné rekonstruovat hlas druhých houslí a představit publiku toto Michnovo dílo v její původní podobě. Poprvé byla Loutna česká v rekonstruované podobě provedena dne 23. prosince 2014 souborem Ensemble Inégal pod vedením Adama Viktory, a to v rámci koncertního cyklu  České hudební baroko – objevy a překvapení. Koncert proběhl v Rytířském sále Velkopřevorského paláce v Praze. Světovou premiéru CD nahrávky realizoval Ensemble Inégal v březnu roku 2015 pro vydavatelství NIBIRU v kapli Piaristického kláštera ve Slaném, tedy v objektu, kde došlo k cennému nálezu partu prvních houslí.

Adam Michna

Adam Václav Michna z Otradovic (kolem 1600 – mezi 30. červnem a 22. zářím 1676). Český raně barokní básník, hudební skladatel, varhaník, hostinský a obchodník s vínem. Je nejvýznamnějším českým skladatelem a básníkem 17. století, iniciátorem rozmachu české barokní hudební kultury. Komponoval vokální a vokálně-instrumentální hudbu s vlastními básnickými texty. Napsal mnoho českých duchovních písní, z nichž některé, především písně vánoční, jsou oblíbené dodnes. K nim patří například Vánoční noc, známá spíše jako Chtíc, aby spal, která je v Česku i dnes jednou z nejčastěji hraných koled.


Gabriela Eibenová

Gabriela Eibenová se po absolutoriu na Pražské konzervatoři a studiu v Londýně zaměřila především na koncertní činnost a interpretaci staré hudby. Spolu s Adamem Viktorou založila soubor Ensemble Inégal a později i komorní těleso Pražští Barokní Sólisté. Účinkuje na prestižních hudebních festivalech po celé Evropě (Musica Antiqua Bruge, Oude Muziek Utrecht, Pražské jaro, Tage Alter Musik Herne, Lufthansa Festival of Baroque Music London, Tage Alter Musik Regensburg aj.), zpívala v Izraeli i Japonsku. Hostovala např. s Českou Filharmonií, Südwestfunk Freiburg, v Národním divadle, ve Státní opeře Praha nebo Divadle J. K. Tyla v Plzni. Její koncertní výkony jsou nadšeně přijímány posluchači i odbornou kritikou, hudební recenze často vyzdvihují její přirozený projev, hudební cit i bravurní koloratury. Natáčí pro rozhlas a televizi, na svém kontě má více jak 30 CD nahrávek. Zpívala pro papeže Jana Pavla II, Dalajlámu i řadu vysokých evropských státníků.

Daniela Čermáková

Daniela Čermáková vystudovala zpěv na Konzervatoři v Brně, Teorii a provozovací praxi staré hudby – obor zpěv na Filozofické fakultě MU v Brně, dále pak hlasovou a hudební výchovu na Pedagogické fakultě MU. Po absolvování konzervatoře (1998) se začala zabývat interpretací 16.–18. století a tomuto profesnímu zaměření se více méně věnuje dodnes, svůj zájem rozšířila také o hudbu středověku.

V současnosti působí v Praze. Je členkou Collegia Vocale 1704, souborů Capella Mariana a Tiburtina ensemble, spolupracuje s mnoha dalšími tělesy staré hudby – Ensemble Inégal, Musica Florea, Collegium Marianum, Doulce Memoir ad.

Vystupuje na předních českých a evropských festivalech (Pražské jaro, Concentus Moraviae, Svatováclavský hudební festival Ostrava, Lípa Musica, Letní slavnosti staré hudby, Resonanzen Wien, Uckermärkische Musikwochen, Festival de Sablé, Festival de la Chaise-Dieu, Festival de Musique Ancienne de Ribeauvillé, Festival van Vlaanderen Brugge, Festival d’Ambronnay, Festival van Vlaanderen Brugge, Muziekcentrum De Bijloke Gent, Oudemuziek Utrecht, Festival di Cremona Claudio Monteverdi, Salzburger Festspiele ad.).

Od roku 2010 je také zaměstnaná v Českém rozhlase, kde působí jako hlasatelka a moderátorka stanice Vltava. Tady se kromě hlasatelské práce věnuje také moderování přímých přenosů a připravuje některé pořady zaměřené na starou hudbu.

Ensemble Inégal

Ensemble Inégal se svým dirigentem Adamem Viktorou získal evropské renomé díky svým vysoce ceněným koncertům a CD nahrávkám a stal se synonymem pro objevy z odkazu geniálního českého barokního skladatele, Jana Dismase Zelenky. Ensemble Inégal je všestranné hudební těleso, jehož interpretační záběr se pne od renezanční hudby až po hudbu současnou. Kromě staré hudby má soubor na svém kontě také novátorská provedení a nahrávky hudby romantické (např. A. Dvořák, G. Rossini) a moderní (B. Britten, A. Pärt, A. Schnittke, Ph. Glass). Koncertuje na prestižních evropských festivalech jako Pražské jaro, Musica Antiqua Brugy, Oude Muziek Utrecht, Lufthansa Festival of baroque music London, De Bijloke Gent, Aschaffenburger Bachtage, Bach Festival Riga a mnoha dalších. Realizoval již 13 úspěšných CD ověnčených řadou významných ocenění (Gramophone Diapason d’Or, International Record Review IRR Outstanding, Goldberg Magazine 5 Stars aj.), objevuje se pravidelně ve vysílání českých i zahraničních televizních a rozhlasových stanic (BBC, Evropská vysílací unie EBU, Česká televize, Deutschlandradio Kultur, aj.).

Adam Viktora.

Adam Viktora

Varhaník a dirigent Adam Viktora vystupuje na hudebních festivalech po celé Evropě, přednáší a koncertuje na mezinárodních varhanních kongresech, působí jako poradce v odborných komisích při restaurování významných historických varhan a nahrává pro evropské rozhlasové a televizní stanice. Velký zájem věnuje historickým varhanám a aktivitám usilujících o jejich záchranu a propagaci. Je zakladatelem a uměleckým ředitelem Českého varhanního festivalu a vyučuje varhanní hru na Konzervatoři v Plzni. Je uměleckým vedoucím souborů Ensemble Inégal a Pražští barokní sólisté, s nimiž uskutečnil bezpočet novodobých koncertních a nahrávacích premiér evropského barokního repertoáru a s nimiž se stal také výrazným reprezentantem procesu znovuobjevování díla českého barokního génia, Jana Dismase Zelenky. Je také zakladatelem a ředitelem Zelenka Festivalu Praha – Drážďany.


Děkujeme

Koncert se koná pod záštitou ministra kultury České republiky Mgr. Daniela Hermana.

Koncert se koná ve spolupráci se spolkem Společnost přátel ZUŠ Vítězslava Nováka a díky podpoře města Jindřichův Hradec a jindřichohradecké římskokatolické farnosti – proboštství.

Mediálním partnerem koncertu je Rádio Classic Praha.

Logo Ministerstva kultury Město Jindřichův Hradec Rádio Classic Praha