La belle danse

Výrazem la belle danse rozumíme taneční styl, který se postupně začal utvářet ve Francii v první polovině 17. století, plně se rozvinul za vlády Ludvíka XIV. (období samostatné vlády 1661–1715) a postupně zaplavil celou Evropu. Do pozadí pak ustupuje až koncem 18. století. Jednalo se o styl noblesní, ve srovnání s předchozími formami tance technicky náročnější, systematicky zpracovaný na akademické půdě (Ludvíkem založená Královská akademie tance). Uplatňoval se jak v tanci plesovém, tak na divadle. Z tanců plesových se ve 2. polovině 18. století rafinované prvky vlastní tomuto stylu postupně vytratily; v oblasti tance divadelního naopak původní la belle danse vstřebával další vlivy a postupně se vyvíjel do podoby dnešního klasického baletu. — Toto vymezení je nezbytné, neboť některé z uvedených tanců se pod stejným názvem, ale v jiném provedení tančily jak v jiných časových obdobích, tak v lidovém prostředí.

Často se pod pojmem „barokní tanec“ trochu nepřesně rozumí právě styl la belle danse. Je však třeba mít na paměti, že v období baroka existovaly i jiné formy tance. Významným fenoménem byly zejména contredanses, kterým budou na kursech věnovány tři večery.