„Malý genius mezi obry“

Koncert k poctě 200. výročí úmrtí Jiřího Družeckého.

Neděle 8. září 2019 18:00 — Zámek Kunín, Kunín 1, 742 53 Kunín, Česká republika.

Účinkující

Grundmann-Quartett (DE):
 
Foto: Grundmann-Quartett.

Program

Jiří Družecký (1745 – 1819) Kvartet pro hoboj a smyčcové trio F dur
Allegro moderato — Menuetto. Allegretto — Adagio. Allegro
Franz Schubert (1797 – 1828) ze smyčcového tria B dur, D581 (2. verze)
Allegro moderato
Wolfgang Amadeus Mozart (1756 – 1791) z Kvartetu B dur pro hoboj a smyčcové trio
(podle smyčcového kvartetu KV 458 upravil Eduard Wesly)

Adagio — Allegro assai
Ludwig van Beethoven (1770 – 1827) ze smyčcového tria G dur, op. 9 nr. 1
Adagio — Allegro con brio
Jiří Družecký (1745 – 1819) Kvartet pro hoboj a smyčcové trio C dur
Allegro — Menuetto. Allegretto — Andante — Rondo

O programu

Grundmann-Quartett rozezní hobojové kvartety Jiřího Družeckého, které jsou plné vtipu, jemnosti, barev, zábavy a překvapení.

Malba: Jiří Družecký.

Je velkým štěstím, že se ve stínu obrů hudební historie podařilo objevit malého a dnes neznámého génia, jehož skladby fascinují hudebníky stejně jako publikum, a které i po opakovaných setkáních vzbuzují neutuchající zájem.

Životopisy a skladby obrů tohoto programu – Mozart, Schubert a Beethoven – jsou dobře známy z mnoha pramenů, jejich skladby naplňují koncertní sály po celém světě. Družeckého však hudební slovníky zmiňují pouhými několika řádky, jeho hudba je převážně neznámá.

Jiří Družecký, narozený roku 1745 Jemníkách v západních Čechách, získal vzdělání u známého hobojového virtuóza Alessandra Besozziho u drážďanského dvora. V letech 1762 až 1780 působil v Rakousku, poté v Maďarsku. Až do roku 1775 byl v rakouské armádě, kde platil za velkého virtuóza na tympány, pěstoval hudební život v Linci, vydával hudebniny a roku 1783 se stal členem Tonkünstler-Societät ve Vídni. Jeho skladby pro žestě nebyly známy pouze v císařské armádě, psal pro přední ansámbly té doby, dirigoval své skladby při korunovačních oslavách pro Leopolda II. Životní pouť ho vedla přes Bratislavu do Budapešti, kde postupně převzal vedení dechové harmonie maďarského arcivévody Josepha von Habsburg. Skladby Jiřího Družeckého se nacházejí v knihovnách po celé Evropě. To dosvědčuje tehdejší velkou oblibu a rozšíření skladeb tohoto dnes zapomenutého autora. Mimořádný význam zejména jeho dechové hudby je teprve nově objevován a oceňován.

Družecký se obrům s úctou klaní hudebním způsobem: Andante ve variační formě cituje téma B-A-C-H. Jeden z hobojových kvartetů používá Mozartovo Andante ze Sonaty pro klavír na 4 ruce (KV 501). Upravuj Mozartovu Kouzelnou flétnu, Haydnovo Stvoření a Roční doby pro dechovou harmonii.

Grundmann-Quartett

Grundmann-Quartett, založený 2010, má v repertoáru díla od skladatelů jako Družecký, Mozart, J. S. Bach, J. C. Bach, Šostakovič a Janáček. Kromě hobojových kvartetů hraje také smyčcová tria od Mozarta, Beethovena, Eyblera a Hummela. Společně s barytonistou Florianem Götzem provádí písně F. Schuberta (Die Winterreise) a G. Mahlera (Des Knaben Wunderhorn). Řada skladeb v repertoáru souboru jsou autorské úpravy, které připravil hobojista Eduard Wesly.

Grundmann-Quartett koncertoval mj. v Madridu, Amsterdamu, Budapešti, Praze či Drážďanech.

Kvartet se jmenuje podle Jakoba Friedricha Grundmanna (1727–1800, narodil se i zemřel v Drážďanech), jeden z nejvýznamnějších výrobců hobojů ve druhé polovině 18. stol.

Členové souboru hrají na tyto nástroje:

Eduard Wesly

Foto: Eduard Wesly.

Eduard Wesly se narodil a vyrůstal v Amsterodamu, kde se učil hře na hoboj u Base Prinsena, Carla Ravelliho a Jana Spronka. Poté hrál jedenáct let v souboru Rohrblatt Calefax. Již několik let se zaměřuje na hudbu a hoboje 18. století. Cenné zkušenosti získal v uskupení Englisch Baroque Soloists s Johnem Eliotem Gardinerem, v souboru Musica Antiqua Köln s Reinhardem Goebelem a u Al Ayre Español s Eduardem Lopezem Banzem. V současné době je členem orchestru Libera Classica v Tokiu a vystupuje s různými orchestry v Evropě a Austrálii.

Foto: Ulrike Titze.

Ulrike Titze

Ulrike Titze vystudovala hru na housle v Drážďanech a následně se stala členkou Státní kapely Výmar (Staatskapelle Weimar). Je spoluzakladatelkou Drážďanského barokního orchestru (Dresdner Barockorchester), který již více než 25 let z pozice koncertní mistryně vede. Na drážďanské Vysoké škole hudební vyučovala v oboru barokní housle. V rámci Mezinárodních akademií J. S. Bacha a jako hostující koncertní mistryně je pravidelně zvána německými hudebními školami, orchestry a festivaly do Rumunska, Turecka a na Ukrajinu. S velkým nadšením se věnuje komorní hudbě.

Bettina Ihrig

Foto: Bettina Ihrig.

Bettina Ihrig vystudovala hru na violu v Hannoveru (u Heinze-Otty Grafa a Jacoba Zeijla) a v Salcburku (u Thomase Riebla). Zkušenosti s působením v orchestru získala v Junge Deutsche Philharmonie a ve Filharmonickém orchestru v Bielefeldu. V současné době je na volné noze a intenzivně se věnuje historickému provedení skladeb. Je členkou Hannoverské dvorské kapely (Hannoversche Hofkapelle), Nové düsseldorfské dvorské hudby (Neue Düsseldorfer Hofmusik) a souboru La Ricordanza. Dále hostuje v barokním orchestru L’Arco, v souboru Schirocco Hamburg, na festivalu La Festa Musicale a u Lautten Compagney Berlin a. d.

Foto: Ulrike Becker.

Ulrike Becker

Ulrike Becker studovala hru na violoncello na Vysoké škole hudební ve Výmaru a v Berlíně, poté pokračovala studiem hry na violu da gamba, které úspěšně zakončila státní koncertní zkouškou. Je stálou členkou souboru Lautten Compagney Berlin, se kterým nahrála několik výborných CD (cena Echo). Velmi široký repertoár tohoto souboru jí umožňuje nastudování oper i koncertních skladeb od raného baroka až po klasickou hudbu, a sice na obou nástrojích. S nimi se v rámci souboru prezentuje na uznávaných koncertech. Od roku 2007 vydala řadu hudebních skladeb – zejména z archivu Singakademie zu Berlin, ale také v edici Reznicek.


Děkujeme

Koncert se koná za finanční podpory Česko-německého fondu budoucnosti a Státního fondu kultury ČR.

Česko-německý fond budoucnosti Státní fond kultury České republiky