Chtíc, aby spal — Česká mariánská muzika

Adventní a vánoční písně ze sbírky Česká Mariánská Muzika od Adama Václava Michny z Otradovic (1647).

Sobota 4. ledna 2020 17:00 — Archeologický ústav, Mikulčice 736, 696 19 Mikulčice-Valy, Česká republika. (Bezbariérový přístup)

Součást cyklu Mikulčické imprese.

Další představení — klikněte zde pro zobrazení všech
So 14.12.2019 17:00 Kostel Nanebevzetí Panny Marie, 500 03  Hradec Králové
Ne 15.12.2019 17:00 Lidový dům (Losyovský palác), 110 00 Praha
Ne 05.01.2020 17:00 Husův sbor, 602 00 Brno

Účinkující

OctOpus Vocalis:
Bohemian Lute Orchestra:
 
Titulní list. Titulní list: Cžeská Maryánská Muzyka.

Program

I. ℣ 1,2,4,12 Vánoční rosička — Již jest spadla rosička
II. ℣ 1,5,6 Vánoční noc — Chtíc, aby spal, tak zpívala
III. ℣ 1,2,5,6 Vánoční magnét a střelec — Vitej, Pane Jezu Kriste, narozený z Panny čisté
IV. ℣ 1,3,13,14 Vánoční roztomilost — Toto malé děťátko, to milé nemluvňátko
XI. Ježíš outočiště pokušeného srdce
XII. ℣ 1,2,10 Svaté lásky labyrinth — Ach, ach, nevím kudy kam
IX. Lahodnost Kristova
XXXV. Archanjelské poselství
X. Rána života od ruky Spasitele
XLVIII. ℣ 1,2,3,6 Lilium mezi trním — Co se divíte? což prv nevíte?
XXXIV. ℣ 1,2,12,13 O Očišťování blahoslavené Panny Marie — Opět veselost, Panenko, veselme se
L. ℣ 1,2,3,7 Mariánský milovník — Maria, Boží Matičko, poslyš
XXXVI. ℣ 1,2,6,8 Archanjelské Ave — Poslyšte a podivte se, jaké jest to veselí
LI. ℣ 1,2,4,9 Mariánský rytíř — Z celého srdce miluji, tebe, Maria, miluji
XL. Panenské Alžběty navštívení
LIII. ℣ 1,2,10 Mariánské Ave — Stotisíckrát pozdravuji, k tobě lásku obnovuji
LIV. Mariánské larmo
V. ℣ 1,2,3,4 Vánoční kolíbka a kolibání — Čas jest, děťátko, poď, pacholátko
VI. ℣ 1,3,6 Vánoční vinšovaná pošta — Bůh se nám dnes narodil
VIII. Slova lásky ku Kristu Pánu — Kdykoli mysl s pilnosti zpytuje
VII. ℣ 1,5,8 Vánoční hospoda — Když veškeren svět byl popsán

►►►  Texty písní.

O programu

Dílo skladatele, varhaníka a básníka Adama Václava Michny z Otradovic (ca. 1600–1676) je v kontextu hudební tvorby 17. století v českých zemích zcela výjimečné, a to nejen svým rozsahem. V osobě autora se originálním způsobem propojuje hudební talent s básnickým. Vedle latinské duchovní tvorby je velmi bohatá a hodnotná Michnova písňová tvorba na vlastní české texty, díky níž je ceněn nejen jako zručný skladatel, ale také jako významný představitel českého raně barokního básnictví. Michna byl také hluboce věřícím katolíkem a jeho tvůrčí poetika je výrazně ovlivněná četnými kontakty s jezuitským řádem.

Typickou ukázkou Michnova písňového kompozičního stylu je jeho první tištěná sbírka Česká mariánská muzika z roku 1647. Dílo obsahuje celkem 64 písní rozdělených do tří oddílů: písně o slavnostech Boha Syna Božího, o slavnostech Rodičky Boží a o umírajících a zemřelých. Jednotlivé díly jsou pak ještě dále členěny. Dělení vychází z tematiky písní, části na sebe navazují chronologicky s ohledem na průběh liturgického roku. Přestože byl Michna skladatelem schopným komponovat rozsáhlé a interpretačně náročné skladby, jako autor s dlouholetou praxí varhaníka v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jindřichově Hradci zvolil ve svých písňových sbírkách střídmější cestu. Nižší interpretační náročností a skromnějším obsazením vycházel vstříc specifickým potřebám tehdejších kostelních kůrů. Pokora, s níž přistupoval k práci s hudebním materiálem, na druhé straně propůjčuje Michnově tvorbě mimořádný půvab a je zřejmě důvodem velké obliby jeho písní, z nichž některé zlidověly.


OctOpus Vocalis

Foto: OctOpus Vocalis.

Vokální oktet OctOpus Vocalis byl založen v roce 2013, většina jeho členů se však zpěvu věnuje společně již od dětských let, kdy se setkali v brněnském dětském sboru Kantiléna. Od té doby spolupracovali na mnoha projektech, ať již v rámci větších hudebních těles, komorních ansámblů či sólových vystoupení.

Rozhodnutí zpívat společně v sólově obsazeném ansámblu pramení vedle chuti sdílet s publikem radost z vokální hudby především z možnosti rozšířit svůj repertoár o skladby komorního zaměření, případně experimentovat s kompozicemi, původně určenými pro větší obsazení. Ty v sólovém podání často získávají nový zvukový rozměr.

Stylově se soubor zaměřuje především na hudbu starších předklasických období a klasický repertoár 20. a 21. století a na hledání zajímavých tematických i hudebních souvislostí mezi těmito historicky vzdálenými póly. Na programu se objevují ale také skladby jiných období, soubor občas opustí rámec artificiální hudby směrem k lidové hudbě, swingu nebo jazzu.

Vedle skladeb a capella, které tvoří základ repertoáru, spolupracuje OctOpus Vocalis pravidelně s instrumentalisty různého stylového zaměření (Jan Čižmář, Plaisirs de Musique, Brno Contemporary Orchestra, František Nečas). V české premiéře soubor provedl cyklus polského skladatele Pawła Łukaszewského Responsoria Tenebrae (Velikonoční festival Brno, 2014) a podílel se na světové premiéře skladby Missa Brunensis brněnského autora Mária Buzziho (Brno Contemporary Orchestra, dir. Pavel Šnajdr, 2016). Ansámbl sdílí své interpretační zkušenosti na mezinárodních sborových setkáních a účastní se kurzů a workshopů (např. se členy The King’s Singers, 2015, 2019).

Web: www.octopusvocalis.cz

Bohemian Lute Orchestra

Stará hudba spolu včetně hudby pro loutnu prožívá v posledních desetiletích nebývalou renesanci, přičemž za posledních 20 let se světová loutnová komunita rozrostla do nebývalých rozměrů. Hra na loutnu se vyučuje na předních vysokých školách, mílovými kroky pokročil výzkum hudební interpretace a konstrukce původních nástrojů, našly se nové dosud neznámé prameny, – zkrátka loutna zažívá parádní comeback.

Foto: Bohemian Lute Orchestra.

České země se v 17. století stávají ohniskem loutnové hudby a přebírají štafetu v tvůrčím zpracování novofrancouzského loutnového impulzu. Loutnová hudba byla oblíbená na dvoře Rudolfa II. v Praze i ve Vídni, stejně jako mezi měšťany a v univerzitním prostředí. Zejména období vrcholného baroka však bylo svědkem zásadního rozkvětu hry na loutnu v českých zemích.

O toto vzácné kulturní dědictví se od roku 2018 aktivně stará Česká loutnová společnost, z. s., která si klade za úkol propagaci loutnové hudby a péči o české loutnové dědictví pomocí koncertů, přednášek, výzkumu, publikováním odborných článků a edic, půjčováním nástrojů a všestrannou pomocí začínajícím loutnistům. Z členů společnosti se skládá loutnový orchestr, který vystupuje pod názvem Bohemian lute orchestra. Pracuje pod vedením Jana Čižmáře, našeho předního hráče a pedagoga působícího na JAMU v Brně.

Web: www.lute.cz/bohemian-lute-orchestra

Jan Čižmář

Jan Čižmář je všestranný umělec zabývající se hrou na historické nástroje. Po ukončení studia hry na kytaru a muzikologie v rodném Brně odešel do Londýna studovat klasickou kytaru na Royal College of Music. Hře na loutnu se začal intenzivně věnovat ve třídě Jakoba Lindberga. Ve studiu historických loutnových nástrojů pokračoval v Holandsku na Koninklijk Conservatorium v Haagu (Nigel North, Joachim Held, Mike Fentross, Christina Pluhar) a navštěvoval mistrovské kurzy (Hopkinson Smith, Yasonuri Immamura, Evangelina Mascardi). Byl mu udělen titul M.A. s vyznamenáním poroty za originální a osobitý výzkum a jeho uvedení do života. Po návratu do České republiky byl doktorandem v oboru staré hudby na Ústavu hudební vědy FF MU a na JAMU v Brně.

Foto: Jan Čižmář.

Kromě sólového barokního a renesančního repertoáru se Jan Čižmář věnuje i spolupráci s různými komornějšími seskupeními. Pod jeho uměleckým vedením působí soubor Plaisirs de Musique, který se specializuje na autentickou interpretaci hudby starších stylových období na dobové nástroje. Členy souboru jsou přední evropští profesionální hudebníci, ale i zpěváci, herci a tanečníci. Jan Čižmář vystupuje pravidelně na koncertech a v operních produkcích v Evropě, Asii a USA se soubory jako např. Royal Concertgebouw Orchestra, Orchestra of the Age of Enlightenment, Orchestra of the Eighteenth Century, Rotterdam Philharmonic Orchestra, Collegium 1704 či Capella Cracoviensis s dirigenty jako Frans Brϋggen, Christopher Hogwood, Giovanni Antonini, Yannick Nézet-Séguin nebo Christina Pluhar. Podílel se na řadě studiových i live nahrávek (CD, DVD, rozhlas, TV).

Vedle interpretace staré hudby má Jan Čižmář bohaté zkušenosti i s dalšími žánry včetně jazzu a populární hudby. Zúčastnil se například evropského koncertního turné muzikálu Jesus Christ Superstar, v poslední době spolupracuje se zpěvačkou Ivou Bittovou a skupinou Spirituál Kvintet. Mezi další zkušenosti s divadelními pódii patří také španělské turné hry Elisabeth I: El ultimo baile s pověstnou Lindsay Kemp Company. Spolupracoval s Městským Divadlem Brno, Národním Divadlem Brno (Dafne, 2011) a Národním Divadlem v Praze (Gloriana, 2012). Intenzivně se věnuje také ediční, badatelské, organizační a popularizační činnosti zejména v oblasti staré hudby. Byl zakladatelem a šéfredaktorem českého kytarového časopisu Kytara a pravidelně přispívá i do dalších periodik. Jako hudební editor spolupracuje s vydavatelstvími jako např. Bärenreiter. Od roku 2010 je dramaturgem Cyklu koncertů staré hudby a Letního festivalu staré hudby, které pořádá občanské sdružení Hudební lahůdky. Jan Čižmář vyučoval hru na loutnu a příbuzné nástroje na Hudební akademii Karola Szymanowského v polských Katovicích a na Akademii staré hudby při FF MU v Brně. V současnosti působí na JAMU v Brně a na Konzervatoři v Českých Budějovicích. Pravidelně vyučuje jako hostující pedagog na dalších vysokých školách a na kurzech a masterclass v Evropě i zámoří.

Web: www.jancizmar.com


Děkujeme

Koncert se koná za finanční podpory Státního fondu kultury ČR.

Státní fond kultury České republiky Archeologický ústav AV ČR v Brně Česká loutnová společnost