Foto.

Misterios del Amor (instrumentální verze)

Hudební odkaz sefardských Židů s písněmi, z nichž každá se jiným způsobem dotýká tématu lásky. — Krom hluboce emotivních sefardských písní zazní také hudba podobného náboje a inspirativnosti ze Středomoří a iberské kulturní oblasti.

Neděle 25. října 2020 15:30 — Online koncert živě ze Stupavy, Slovensko — V rámci cyklu Hudba v synagóge.

Vzhledem k aktuálním epidemiologickým opatřením bude koncert pro veřejnost přenášen pouze online.
Vstupné dobrovolné (doporučené 150 Kč / 90 Kč nebo 4,00 € / 2,25 €)
Foto.
Koncert „Misterios del Amor“ — Archeologický ústav, Mikulčice, 6. 3. 2020.

Účinkující

Naše zpěvačka Eliška Tesařová se vzhledem k aktuálním epidemiologické situaci nemohla koncertu zúčastnit, provedena proto byla čistě instrumentální verze téhož programu. Omlouváme se a věříme, že se Vám hudba bude i tak líbit.

Program

Anonym Me estas mirando
Adio querida
Lanchas para baylar
Santanyi
La Galana i la mar
Leopold I. Ciaconna
Anonym Alta es la luna
Gaspar Sanz Canarios
Anonym La rosa enfloreze
Morenica me llaman
La morena
Durme, durme

O programu

Jádrem programu nazvaného Misterios del Amor je hudební odkaz sefardských Židů. Příběh tvoří písně, z nichž každá se jiným způsobem dotýká tématu lásky. Krom hluboce emotivních sefardských písní zazní také hudba podobného náboje a inspirativnosti z iberského světa a středomořské oblasti.

Sefardi jsou komunita španělských Židů, kteří byli ze Španělska definitivně vyhnáni roku 1492 jako výsledek dlouhé reconquisty. Následné putování a hledání místa k spočinutí je přivedlo na rozličná místa středomořského prostoru. Jejich písně a kultura v těchto oblastech jsou živé dodnes. Temperamentní písně jsou plné emocí, v melodiích a textech se odráží nejen touhy jednotlivců, ale zaslechneme v nich bolestné i nadějeplné tóny odkazující na pohnuté dějiny tohoto národa.

Program, který je na pomezí žánrů – klasického, lidově-tradičního a jazzového – nabízí posluchačům útěchu, výlet od reality daleko do vzdálených nebo cizokrajných končin, zasnění se i výslednou katarzi. Písně vycházely z bohaté tradice lidové hudby. Byly doprovázeny v různých komunitách a v různých dobách různě. Tu loutnou, nebo jejím arabským předchůdcem – oudem, tu vihuelou, bubínkem, tamburínou, nebo zněly jen tak v samotě noci. Jde sice o světskou hudbu, ale v zásadě jsou to písně hluboce duchovní, jejichž baladické texty nesou stopy utrpení svých tvůrců. Jména dávných hudebníků odvál čas, ne tak jejich prožitky.

Hudba je emocionálně nabitá a hluboce osobní; ne však sentimentální, spíše hrdý povzdech než nářek. Dávné osobní zpovědi ve vyhrocených situacích (osudy žen a milenek, povzdechy z vězení) jsou i v dnešní době překvapivě blízké mnoha situacím, kdy láska a naděje je to jediné, co lidem zbývá. Dále mohou zuřit války a konflikty, viry a nemoci, ale tímto koncertem si opět připomeneme, že pro lásku má smysl žít a za život z lásky má smysl bojovat. A pokud se láska tento večer dotkne srdcí všech přítomných, naše poslání bylo i tentokrát naplněno.

Účinkující

Marta Kratochvílová

Foto: Marta Kratochvílová.

Marta Kratochvílová studovala hru na příčnou flétnu na Konzervatoři v Pardubicích a poté na JAMU v Brně. Následně absolvovala studium ve Francii na Conservatoire National de Région de Strasbourg, kde se specializovala na barokní a renesanční příčnou flétnu ve třídě Jean François Alizona a Nancy Hadden a na komorní hudbu ve třídách Martina Gestera a Patricka Blanca. Zúčastnila se mistrovských kursů a stáží vedených významnými osobnostmi jako Paul McCreesh, Barthold Kuijken, Jan-Latham Koenig, Sir Neville Marriner. Ve Francii působila v souborech Le Parlement de Musique, Le Masque, Bohemia duo, či se souborem NotaBene. V rámci renesančních workshopů (Ferrara, Mnichov, Stuttgart, Basilej) pravidelně účinkovala s Consortem renesančních fléten ze Strasbourgu.

Pravidelně koncertuje po celé Evropě především v komorních projektech se svými uměleckými partnery, mezi kterými jsou umělci jako Christophe Coin, Jan Čižmář, Karel Fleischlinger, Joel Frederiksen, Marc Hervieux, Martin Jakubíček, Petr Kolař, Ján Krigovský, Martyna Pastuszka, Emmanuel Soulhat, Marcin Świątkiewicz, Marc Vonau, či se soubory {oh!} Orkiestra Historyczna nebo Plaisirs de Musique, jehož je zakládající členkou. Je také vedoucí consortu renesančních příčných fléten Tourdion.

Jako pedagožka s dlouholetými zkušenostmi bývá zvána k prezentacím a masterclass po celé Evropě a zároveň vyučuje soukromě hru a dobovou interpretaci na barokní a renesanční traverso.

Marian Friedl

Foto: Marian Friedl.

Marian Friedl, hudebník, etnomuzikolog, pedagog, je členem několika hudebních projektů různého zaměření, v nichž zpívá, hraje na kontrabas, lidové flétny, dudy, klarinet, malý cimbál a další nástroje. Účinkuje na více než dvou desítkách CD, často s předními interprety české či zahraniční scény. V roce 2014 nahrál například album NOCZ and Iva Bittová (Hevhetia), v roce 2016 Divé Husy s Jitkou Šuranskou a Martinem Krajíčkem (nominováno na hudební cenu Anděl 2016) či v tomtéž roce album Mateřština s Jiřím Slavíkem (Anděl 2016 v kategorii world music). Svou osobní vizi moravské world music vtělil do autorského projektu Beránci a vlci, jehož stejnojmenné album získalo ocenění Anděl 2017 v kategorii folk. V roce 2019 mu vyšla sólová deska Beskydská Odysea (Indies Scope), neofolklorní projekt Píseň ZEMĚ (Animal Music), jako sideman účinkuje také na albech norsko-české formace NOCZ and Choir (Hevhetia) či projektu Slovak Dances skladatele a dirigenta Petra Breinera (Naxos).

Jan Čižmář

Foto: Jan Čižmář.

Jan Čižmář je všestranný umělec zabývající se hrou na historické drnkací nástroje. Se soubory jako např. Royal Concertgebouw Orchestra, Orchestra of the Age of Enlightenment, Orchestra of the Eighteenth Century, Rotterdam Philharmonic Orchestra, Capella Cracoviensis či {oh!} Orkiestra Historyczna a pod dirigenty jako Frans Brüggen, Christopher Hogwood, Giovanni Antonini, Yannick Nézet–Séguin či Christina Pluhar pravidelně účinkuje v Evropě, Asii a USA. Vystupuje také jako sólista s barokním a renesančním repertoárem. Pod jeho uměleckým vedením působí soubor Plaisirs de Musique.

Po ukončení studia hry na kytaru a muzikologie v rodném Brně odešel do Londýna studovat na Royal College of Music, kde se začal věnovat hře na loutnu ve třídě Jakoba Lindberga. Ve studiu pokračoval na Královské konzervatoři v Haagu, kde jeho učiteli byli Nigel North, Joachim Held, Mike Fentross a Christina Pluhar. Byl zakladatelem a šéfredaktorem českého kytarového časopisu Kytara a pravidelně přispívá i do dalších hudebních periodik. Intenzivně se také věnuje ediční a badatelské činnosti v oblasti staré hudby.

Jan Čižmář vyučoval hru na loutnu a příbuzné nástroje na Hudební akademii Karola Szymanowského v Katowicích v Polsku a na Akademii staré hudby při FF MU v Brně, v současnosti pedagogicky působí na JAMU v Brně. Pravidelně vyučuje na kursech a masterclass v Evropě i zámoří.

Účinkuje na několika desítkách CD, jeho sólové CD věnované Codexu Jacobides (Supraphon, 2020) je historicky prvním loutnovým CD u tohoto labelu.


Děkujeme

Koncert se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR v rámci projektu Písně sefardských židů.

Logo Ministerstva kultury