Musical Delicacies

— Early Music Concert Series —

 CD: Loutna česká.

Musical archaeology — Adam Michna: Loutna česká

Michna’s most famous work Loutna Česká (Czech Lute) sounds differently with a recently discovered violin part.

Monday 30 November 2020 Institute of Archaeology, Mikulčice 736, 696 19 Mikulčice-Trapíkov, Czech Republic Wheelchair accessible.

Part of the cultural series Mikulčice Impressions.

Ensemble Inégal (CZ):

Reconstruction of the second violin part: Adam Viktora.

Programme

I. Předmluva. — Kdo by tě chváliti žádal.   (Foreword.)
II. Povolání Duchovné Nevěsty. Dialogus. — Byly tři někdy Bohyně.   (Calling of the spiritual bride.)
III. Matky Boží slavná Nadání. — O vinšovaná hodino.   (The glorious gift of Mother of God.)
IV. Svadební Prstýnek. — Kleopatra hrdá žena.   (Wedding ring.)
V. Panenská Láska. — Sem všickni lidé přistupte.   (A virgin’s love.)
VI. Žehnání s Světem. — Ach jak ve mně Srdce hoří!   (Farewell to the world.)
VII. Duchovní Svadební Lázeň. — Již jest Lázeň zatopená.   (Sacred wedding bath.)
VIII. Dušívěno. — Povstaň Srdce milujicí.   (A soul’s dowry.)
IX. Andělské Přátelství. — Nebeští Kavalérové vinšujte štěstí.   (Angelic friendship.)
X. Svadební Věneček. — Posypte mne s Kvítkami s Ruží a s Lilium.   (Wedding wreath.)
XI. Den Svadební. — Začněté Panný spívati.   (Wedding day.)
XII. Domácí Vojna mezi Duší a Tělem. — Kdež pospícháš hříšné Tělo?   (Domestic war between Soul and Body.)
XIII. Smutek bláznivých Panen. — O žalostné dřímání!   (The grief of the foolish virgins.)

Sorry, the following sections are only available in Czech.

O programu

Loutna česká je cyklus třinácti písní soustředěných kolem jednoho tematického těžiště – mystického sňatku božského Ženicha (Krista nebo Boha Otce) s panenskou Nevěstou – Pannou Marií, která ovšem v poněkud jiné rovině představuje i křesťanskou lidskou duši. Označení Ježíše za Chotě nebo Ženicha koresponduje s biblickými podobenstvími o desíti družičkách a o hostech na svatbě. O tento metaforický obraz Krista jako nebeského Ženicha, který s láskou hledá svou Nevěstu a vstupuje s ní do manželského svazku, se v křesťanské tradici opírá alegorie církve jako nevěsty Kristovy; ani tuto alegorickou interpretaci nelze z Michnových textů vyloučit. Obvyklé východisko křesťanské mystické erotiky – Píseň písní – má v nich však svůj podíl jen do velmi malé míry.

Loutna česká začíná dedikací díla ženichovi a nevěstě (Předmluva) a pokračuje výběrem nevěsty analogií Paridova soudu (dialog Povolání duchovné nevěsty). Ve třetí a čtvrté písni jde o námluvy, při nichž se velebí tělesná i duchovní krása nevěsty (Matky Boží slavná nadáníSvadební prstýnek). V páté písni (Panenská láska) jako Kristova nevěsta vystupuje lidská duše a prostřednicí námluv se stává Panna Maria, která vyzvedá přednosti svého syna. Šestá píseň (Žehnání s světem) ukazuje, jak nevěsta touží po takto vylíčeném ženichovi a odříká se kvůli němu všeho světa. V sedmé (Duchovní svádební lázeň) jde o očistnou lázeň ženicha-Krista a nevěsty-duše před sňatkem, v osmé (Duši věno) o svatební dary, které ženich připravil nevěstě; v deváté písni (Andělské přátelství) jsou od ženicha vysláni družbové-andělé k nevěstě, v desáté (Svádební věneček) se duše zdobí mystickými květy ke svatebnímu obřadu. Vyvrcholením je píseň jedenáctá (Den svadební), která se týká už dne svatebního v Nebeském Jeruzalémě. V předposlední písni (Domácí vojna mezi duší a tělem) se radí nevěstě, aby se vystříhala hříšnosti těla, a v poslední (Smutek bláznivých panen) se uvádí výstražný příklad pošetilých družiček, které ženich pro jejich nerozumnost na svou svatbu nepřipustil.

Přestože Michnova Loutna česká nebyla dochována kompletně, stala se jednou z nejznámějších českých barokních skladeb. Díky unikátnímu nálezu dobového tisku partu prvních houslí muzikologem Petrem Daňkem roku 2014 bylo možné rekonstruovat hlas druhých houslí a představit publiku toto Michnovo dílo v její původní podobě. Poprvé byla Loutna česká v rekonstruované podobě provedena dne 23. prosince 2014 souborem Ensemble Inégal pod vedením Adama Viktory, a to v rámci koncertního cyklu  České hudební baroko – objevy a překvapení. Koncert proběhl v Rytířském sále Velkopřevorského paláce v Praze. Světovou premiéru CD nahrávky realizoval Ensemble Inégal v březnu roku 2015 pro vydavatelství NIBIRU v kapli Piaristického kláštera ve Slaném, tedy v objektu, kde došlo k cennému nálezu partu prvních houslí.

Adam Michna

Adam Václav Michna z Otradovic (kolem 1600 – mezi 30. červnem a 22. zářím 1676). Český raně barokní básník, hudební skladatel, varhaník, hostinský a obchodník s vínem. Je nejvýznamnějším českým skladatelem a básníkem 17. století, iniciátorem rozmachu české barokní hudební kultury. Komponoval vokální a vokálně-instrumentální hudbu s vlastními básnickými texty. Napsal mnoho českých duchovních písní, z nichž některé, především písně vánoční, jsou oblíbené dodnes. K nim patří například Vánoční noc, známá spíše jako Chtíc, aby spal, která je v Česku i dnes jednou z nejčastěji hraných koled.


Gabriela Eibenová

Gabriela Eibenová se po absolutoriu na Pražské konzervatoři a studiu v Londýně zaměřila především na koncertní činnost a interpretaci staré hudby. Spolu s Adamem Viktorou založila soubor Ensemble Inégal a později i komorní těleso Pražští Barokní Sólisté. Účinkuje na prestižních hudebních festivalech po celé Evropě (Musica Antiqua Bruge, Oude Muziek Utrecht, Pražské jaro, Tage Alter Musik Herne, Lufthansa Festival of Baroque Music London, Tage Alter Musik Regensburg aj.), zpívala v Izraeli i Japonsku. Hostovala např. s Českou Filharmonií, Südwestfunk Freiburg, v Národním divadle, ve Státní opeře Praha nebo Divadle J. K. Tyla v Plzni. Její koncertní výkony jsou nadšeně přijímány posluchači i odbornou kritikou, hudební recenze často vyzdvihují její přirozený projev, hudební cit i bravurní koloratury. Natáčí pro rozhlas a televizi, na svém kontě má více jak 30 CD nahrávek. Zpívala pro papeže Jana Pavla II, Dalajlámu i řadu vysokých evropských státníků.

Daniela Čermáková

Daniela Čermáková vystudovala zpěv na Konzervatoři v Brně, Teorii a provozovací praxi staré hudby – obor zpěv na Filozofické fakultě MU v Brně, dále pak hlasovou a hudební výchovu na Pedagogické fakultě MU. Po absolvování konzervatoře (1998) se začala zabývat interpretací 16.–18. století a tomuto profesnímu zaměření se více méně věnuje dodnes, svůj zájem rozšířila také o hudbu středověku.

V současnosti působí v Praze. Je členkou Collegia Vocale 1704, souborů Capella Mariana a Tiburtina ensemble, spolupracuje s mnoha dalšími tělesy staré hudby – Ensemble Inégal, Musica Florea, Collegium Marianum, Doulce Memoir ad.

Vystupuje na předních českých a evropských festivalech (Pražské jaro, Concentus Moraviae, Svatováclavský hudební festival Ostrava, Lípa Musica, Letní slavnosti staré hudby, Resonanzen Wien, Uckermärkische Musikwochen, Festival de Sablé, Festival de la Chaise-Dieu, Festival de Musique Ancienne de Ribeauvillé, Festival van Vlaanderen Brugge, Festival d’Ambronnay, Festival van Vlaanderen Brugge, Muziekcentrum De Bijloke Gent, Oudemuziek Utrecht, Festival di Cremona Claudio Monteverdi, Salzburger Festspiele ad.).

Od roku 2010 je také zaměstnaná v Českém rozhlase, kde působí jako hlasatelka a moderátorka stanice Vltava. Tady se kromě hlasatelské práce věnuje také moderování přímých přenosů a připravuje některé pořady zaměřené na starou hudbu.

Ensemble Inégal

Ensemble Inégal se svým dirigentem Adamem Viktorou získal evropské renomé díky svým vysoce ceněným koncertům a CD nahrávkám a stal se synonymem pro objevy z odkazu geniálního českého barokního skladatele, Jana Dismase Zelenky. Ensemble Inégal je všestranné hudební těleso, jehož interpretační záběr se pne od renezanční hudby až po hudbu současnou. Kromě staré hudby má soubor na svém kontě také novátorská provedení a nahrávky hudby romantické (např. A. Dvořák, G. Rossini) a moderní (B. Britten, A. Pärt, A. Schnittke, Ph. Glass). Koncertuje na prestižních evropských festivalech jako Pražské jaro, Musica Antiqua Brugy, Oude Muziek Utrecht, Lufthansa Festival of baroque music London, De Bijloke Gent, Aschaffenburger Bachtage, Bach Festival Riga a mnoha dalších. Realizoval již 13 úspěšných CD ověnčených řadou významných ocenění (Gramophone Diapason d’Or, International Record Review IRR Outstanding, Goldberg Magazine 5 Stars aj.), objevuje se pravidelně ve vysílání českých i zahraničních televizních a rozhlasových stanic (BBC, Evropská vysílací unie EBU, Česká televize, Deutschlandradio Kultur, aj.).

Adam Viktora.

Adam Viktora

Varhaník a dirigent Adam Viktora vystupuje na hudebních festivalech po celé Evropě, přednáší a koncertuje na mezinárodních varhanních kongresech, působí jako poradce v odborných komisích při restaurování významných historických varhan a nahrává pro evropské rozhlasové a televizní stanice. Velký zájem věnuje historickým varhanám a aktivitám usilujících o jejich záchranu a propagaci. Je zakladatelem a uměleckým ředitelem Českého varhanního festivalu a vyučuje varhanní hru na Konzervatoři v Plzni. Je uměleckým vedoucím souborů Ensemble Inégal a Pražští barokní sólisté, s nimiž uskutečnil bezpočet novodobých koncertních a nahrávacích premiér evropského barokního repertoáru a s nimiž se stal také výrazným reprezentantem procesu znovuobjevování díla českého barokního génia, Jana Dismase Zelenky. Je také zakladatelem a ředitelem Zelenka Festivalu Praha – Drážďany.


Texty písní

◄◄◄  Skrýt texty.

Loutna česká

V svátek, v pátek, v kostele, při stole,
jak se líbí v každou chvíli, radostně, žalostně,
spasitedlně znící.

1. Předmluva

Kdo by tě chváliti žádal, Maria, Matko Boží:
ten by nemožného žádal, oučastný býti zboží.

Však nelze předce mlčeti, loutnu mou beru v ruce,
nedá mně láska mlčeti, žene mne k zpěvu prudce.

Ženichovi i Nevěstě tuto mou loutnu vzdávám,
aby zněla v Sion městě, s ní se všecek oddávám.

A tak já začnu zpívati a na mou loutnu hráti:
hleď, země, následovati a k loutně husle bráti.

Má se začíná muzika, panicove a panny,
zpivejte, hrejte, muzika jest dcery svaté Anny.

2. Povolání Duchovné Nevěsty

Byly tři někdy bohyně,
sešly se v jedné hodině.
Měla jablko nejpěknější
z nich vzíti ta nejkrásnější.

Teď stojí z nebe mládenec,
má zlaté jablko, má věnec,
v němž Boha na svět přináši,
lidé do nebe přenáši.

Adam:  Dal mně Bůh Evu manželku,
tu bych rád dal za milenku,
kdyby to zas navrátila,
co jest svým pádem ztratila.

Anjel:  V cestu Evu nevycházím,
jiná jest, k níž já přicházím,
uvedla Eva neštěstí,
k mému jablku nemá štěstí.

Adam:  Sem Sáro, Judit přemilá,
sem Rebeko roztomilá:
jedna z vás jablko dostane,
tak naše hádka přestane.

Anjel:  Ach, mejliš se, ó Adame,
těm zlate jablko nedáme,
Judita mně zastrašila,
s krví ruku obarvila.

Neodpírej, šťastná matko,
vezmi zlaté sobě jablko:
a poroď nám světa perlu,
jíž panskou dá nebe berlu.

3. Matky Boží slavná Nadání

Ó vinšovaná hodino, milé okamžení!
Ó přeradostná novino, libé vysvědčení!
Již jest den jednou přišela jednou světu vyšel,
všecek osvicený.

Povězte nám, kdo jest táto, jenž světu vychází?
Ej, blýští se jako zlato, a k nám všem příchází.
Jako jitrní záře jest jasnost její tváře:
k niž slunce dochází.

Ej, sem všickni pospíchejte, brána teď milostí,
sem bez odkladu chvátejte, vás chce mít za hosti.
Lačným chleba podává, žížnivým nápoj dává,
Matička milostí.

4. Svadební Prstýnek

Kleopatra, hrdá žena, svému miláčkovi:
od lásky v tom přemožená Venuší, ptáčkovi
drahou perlu jest připila.

Ó poníženost, kamínku, diamante jasný:
ó poníženost, prstýnku, svazečku přešťastný:
bez tebe ctnost, ach, není ctnost.

Zdráva buď, Paní betlémská, Hrabinko lauretská,
Královno jeruzalemská, Kněžno názarétská,
buď pozdravena na věky.

5. Panenská Láska

Sem, všickni lidé, přistupte, vy mé potěšení:
aniž ode mně odstupte, od světa zděšeni,
jestli mně tak milujete, jak já vás miluji,
k věrný lásce zvolujete, v nížť já nechybuji.
Toto zkusil, jehož milá jsem vždycky Rodička byla.

Nikoliv se zavozuje, jenž mně se oddává,
skutek moudrý provozuje, jenž mně sebe vzdává.
Ó vy šlechetní mládenci, hledáte-li kvítí?
Já, panna, k vašemu věnci, chci přistupu míti.
Já jsem ta běloučká růže, kterou každý trhat může.

V rytířském běhu zběhlého chcete kavaléra?
Máte Krista zmužilého: při němž velká víra.
Při něm se síla nachází, pekla se nebojí.
Jako lev k boji vychází, před světem obstojí.
Neutíkal, svědčí rány: rořtřískal pekelné brány.

Mnozí v světě urozeni, fendříší, hejtmané:
byli by s koně sraženi, kdybys, Kriste Pane,
nebyl přiskočil k pomocí, a ruku nepodal,
chránil jsi je ve dne v noci, jenž jich svět byl prodal.
A to pro mé přimlouvání, ráčils činit smilování.

6. Žehnání s Světem

Ach, jak ve mně srdce hoří! ach, sotva že jen neshoří!
láska mně na svět zplodila, láska se se mnou zrodila,
život můj jest milování, i má smrt jest milování.

Ach, člověče, nechej světa, sic bude po tobě veta,
láska Boží trvá stále, mimo ní jest vše nestálé.
Milůj Boha bez přestání, v něm tvé stálé mívej stání.

Již, již jsem se probudila, a smysly své jsem vzbudila.
Již vím, již vím co činiti, již vím, co Bůh můj chce míti.
Márný světe, měj se dobře, s tebou trvat jest mé hoře.

7. Duchovní Svadební Lázeň

Díl první.  Již jest lázeň zatopená, ó lidé, pospěšte,
není-li mysl stopená, jiné vše zavěšte.
Však jste dosti pošpíněni,
čistého oudu v vás není,
pro tak těžké provinění.

Cokoliv jest nečistého, k svadbě se nehodí,
hosta žádám umytého, sice se vyhodí,
Hříchem jestli zapácháte,
ke mně se nedomakáte,
hroznou nelibku spácháte.

Díl druhý.  Petr zapřel svého Pána, proto koutu hledal,
K pláči ta jej hnala rána, Kristus jej vyhledal.
Pod zem se plačicí schovám,
tak se tam dlouho zachovám,
až se milostí dochovám.

8. Dušívěno

Povstaň, srdce milujicí, Ženicha vyprovázej,
zní trouba tě volajicí, k jeho svadbě vycházej,
O půlnoci on vychází a jde naproti tobě,
s prázdnou rukou nepřichází, věnem tě loudí k sobě.

Sem přistupte, urození, a vaše věno spatřte.
Od šlechetností zplození na marnost víc nepatřte.
Zlatý řetěz přijímejte, mých rukou drahé dílo:
s světem víc spolku nemějte, sic nebude mně mílo.

Po zboží jestli dychtite: v nebi se to nachází.
Jestli světem pohrzíte: vstříč vám ono vychází.
Vezdejší zlato jest bláto, chotě má, je nehledej,
pošplíchá tě hlína tato: jiný poklad vyhledej.

9. Andělské Přátelství

Nebeští kavalérové, vinšujte štěstí.
Vy jste mé svadby družbové: veďte z neštěstí
Nevěstu mou, vám se věří.
Mně a vám se ona svěří.
Veďte ji, andělé, ke mně, archandělé.

Ó Michale, můj rytíři, meč již vytáhni.
Ó věrný duších vartýři, tě nevyhání
žádná z tvé moci zchytralost,
v tobě jest obrova stálost,
veď milou mou ke mně, přej hostinu ve mně.

A tak se ke mně dostane Choti má milá.
Nic proti ni nepovstane hříšného díla.
Ty ji stále buď při boku,
popřej ji tvého poskoku.
Ten ať jest tvůj tanec: zhyne pekla kanec.

Anjelé, mojí vudcové, ruce podejte.
Nebeské svadby družbové, mne Kristu dejte.
S kterým bych se radovala
a na věky hodovala.
V nebeském paláce k té pomozte lásce.

10. Svadební Věneček

Posypte mne s kvítkami, s ruží a s lilium.
Obložte mne s kytkami, spojte convalium.
Mé srdce v mdlobě leží: to žádá lékařství.
Ode mne můj duch běží, nedbá na cisařství.

Vějme věnce k veseli, lásko, podej kvítí,
buďme přitom veseli. Ty mne budeš míti.
Jiných všech se vzdaluji: svítězilas, lásko.
Tebe, Kriste, miluji, drahá srdce částko.

Zbití jsou nepřátelé: panenky, zpívejte.
Anděle jsou přátelé: věnečkem zahrejte.
K svadbě směle přistupte, již Ženich vychází.
Z těla, z světa vystupte, Ježíš k vám přichází.

11. Den Svadební

Začněte, panny, zpívati, natáhněte hlásky.
Sluší se teď radovati. Den jest Božské lásky,
Cecilia varhanice, hrej, spoj sobě panen více.
Andělé měchy zdvíhají, též k tvým varhanům zpívají.

Srovnávají se hlasové při zdejší muzice.
Dyškantové a basové, triply jsou v písničce.
Tuť ti všickni prozpíváme, pauzy žádný zde nemáme.
Loutny v rukou nemlčejí, housle, trouby, bubny znějí.

Velká jest zde mzda, náhrada, poslyšte, křesťané,
kterou dává ta zahrada, jenž věčně zůstane.
K této svadbě ve dne, v nocí pospíchejme ku pomocí.
Přispěj, ó Ženichu Pane, Kriste dej, ať tak se stane.

12. Domácí Vojna mezi Duší a Tělem

Kdež pospícháš, hříšné tělo? zdaližs konce nevidělo?
těch ubohých dušiček, těch povolných drůžiček.

Tebe Pán Bůh a mne stvořil, tebe jest mně on připojil.
Máme jemu sloužiti, nebesa vysloužiti.
Šlechetně spolů kráčejme, srozumění svaté mějme.
Nemilůjme jen Boha, všecko trpme pro Boha.

13. Smutek bláznivých Panen

Ó žalostné dřímání! přivedlo nás k zmrhání
tak drahého času, tak milého kvasu.
Otevřete dvéře: nebezpečno v té hře.

Pryč střibro, pryč zlato, podvodné světa bláto.
Pryč roucho to stkvostné, ach, kyžs bylo sprostné!
Jak draze platíme, se nevyplatíme.

Ta na světě zvířátka a v povětří ptáčátka
a v moří rybičky nejsou tak bídničký jak
my odsouzené, panenky zděšené.

Vždy se v síře topíme, v smůle, ohni potíme.
Již s námi jest veta. Opusťte vy světa,
jenž ještě milosti můžte nabyt dosti.


Thank you

The concert takes place with financial support from the State Cultural Fund of the Czech Republic.

Logo of Ministry of Culture Státní fond kultury České republiky Archeologický ústav AV ČR v Brně