Foto: Týnský chrám.

Heuréka! — È una nota d’oro!

Komorní hudba z okruhu pražského „knížete loutny“.

Čtvrtek 17. prosince 2020 19:00 — Online koncert, Praha, Česká republika.

Malba.
Vzhledem k aktuálním epidemiologickým opatřením bude koncert pro veřejnost přenášen pouze online.
Vstupné dobrovolné (doporučené 150 Kč / 90 Kč nebo 4,00 € / 2,25 €)

Účinkující

Program

Jan Antonín Losy (ca. 1650 — 1721) Suita B dur   (GB-Lb [1])
Allemande — Courante — Sarabande — Gavotte — Rondeau — Marche — Menuet
Sylvius Leopold Weiss (1687 — 1750)
Jörn Boysen (*1976) — rekonstrukce chybějícího partu flétny
[Duo pour luth et flute] fait à Prague 1719   (WeissSW 14, GB–Lb Add. 30387)
Adagio — Gavotte — Sarabande — Menuet — Bourée — Ciacona
Jan Antonín Losy (ca. 1650 — 1721) Suita D dur
Ouverture — Allemande — Bourlescha — Policionello — Vacherelle — Aria hannaco

[1] Původně v majetku Christophera Hogwooda a Franklina Zimmermana. Materiál ochotně poskytli Michael Robertson, Tim Crawford a Christopher Scobie (British Library).

O programu

Dílo Jana Antonína Losyho představuje unikátní část českého a světového hudebního bohatství. Losyho skladby zažívaly v tehdejší Evropě enormní popularitu, o čemž svědčí množství dochovaných skladeb v rukopisech po celém světě a také řada transkripcí jeho loutnových skladeb pro ostatní hudební nástroje. V současnosti jsou známy necelé dvě stovky jeho původních skladeb a přes dvě stě konkordancí a přepisů, avšak chybí ucelený katalog jeho děl. Přelom v historickém bádání o rodu Losy představuje nedávný nález bakalářské práce J. A. Losyho, která odhaluje dosud neznámý pohnutý původ rodu a okolnosti jeho příchodu do českých zemí.

Popis Losyho hudebního stylu bývá opakovaně odbýván pomocí zjednodušených klišé o Losyho snaze o tvořivou syntézu francouzského a italského stylu. Toto zplošťující hodnocení nebere v úvahu ani skladatelův vývoj a různé vlivy, které působily v různých fázích jeho skladatelského vývoje na jeho tvorbu. Zcela stranou zůstává reflexe Losyho transkripčního a adaptačního umění některých tehdy obecně populárních skladeb. Dnešní koncertní program si klade za cíl prozkoumat tuto problematiku a přiblížit hudbu „pražské loutnové školy“.

Účinkující

Marta Kratochvílová

Foto: Marta Kratochvílová.

Marta Kratochvílová studovala hru na příčnou flétnu na Konzervatoři v Pardubicích a poté na JAMU v Brně. Následně absolvovala studium ve Francii na Conservatoire National de Région de Strasbourg, kde se specializovala na barokní a renesanční příčnou flétnu ve třídě Jean François Alizona a Nancy Hadden a na komorní hudbu ve třídách Martina Gestera a Patricka Blanca. Zúčastnila se mistrovských kursů a stáží vedených významnými osobnostmi jako Paul McCreesh, Barthold Kuijken, Jan-Latham Koenig, Sir Neville Marriner. Ve Francii působila v souborech Le Parlement de Musique, Le Masque, Bohemia duo, či se souborem NotaBene. V rámci renesančních workshopů (Ferrara, Mnichov, Stuttgart, Basilej) pravidelně účinkovala s Consortem renesančních fléten ze Strasbourgu.

Pravidelně koncertuje po celé Evropě především v komorních projektech se svými uměleckými partnery, mezi kterými jsou umělci jako Christophe Coin, Jan Čižmář, Karel Fleischlinger, Joel Frederiksen, Marc Hervieux, Martin Jakubíček, Petr Kolař, Ján Krigovský, Martyna Pastuszka, Emmanuel Soulhat, Marcin Świątkiewicz, Marc Vonau, či se soubory {oh!} Orkiestra Historyczna nebo Plaisirs de Musique, jehož je zakládající členkou. Je také vedoucí consortu renesančních příčných fléten Tourdion.

Jako pedagožka s dlouholetými zkušenostmi bývá zvána k prezentacím a masterclass po celé Evropě a zároveň vyučuje soukromě hru a dobovou interpretaci na barokní a renesanční traverso.

Jan Čižmář

Foto: Jan Čižmář.

Jan Čižmář je všestranný umělec zabývající se hrou na historické drnkací nástroje. Se soubory jako např. Royal Concertgebouw Orchestra, Orchestra of the Age of Enlightenment, Orchestra of the Eighteenth Century, Rotterdam Philharmonic Orchestra, Capella Cracoviensis či {oh!} Orkiestra Historyczna a pod dirigenty jako Frans Brüggen, Christopher Hogwood, Giovanni Antonini, Yannick Nézet–Séguin či Christina Pluhar pravidelně účinkuje v Evropě, Asii a USA. Vystupuje také jako sólista s barokním a renesančním repertoárem. Pod jeho uměleckým vedením působí soubor Plaisirs de Musique.

Po ukončení studia hry na kytaru a muzikologie v rodném Brně odešel do Londýna studovat na Royal College of Music, kde se začal věnovat hře na loutnu ve třídě Jakoba Lindberga. Ve studiu pokračoval na Královské konzervatoři v Haagu, kde jeho učiteli byli Nigel North, Joachim Held, Mike Fentross a Christina Pluhar. Byl zakladatelem a šéfredaktorem českého kytarového časopisu Kytara a pravidelně přispívá i do dalších hudebních periodik. Intenzivně se také věnuje ediční a badatelské činnosti v oblasti staré hudby.

Jan Čižmář vyučoval hru na loutnu a příbuzné nástroje na Hudební akademii Karola Szymanowského v Katowicích v Polsku a na Akademii staré hudby při FF MU v Brně, v současnosti pedagogicky působí na JAMU v Brně. Pravidelně vyučuje na kursech a masterclass v Evropě i zámoří.

Účinkuje na několika desítkách CD, jeho sólové CD věnované Codexu Jacobides (Supraphon, 2020) je historicky prvním loutnovým CD u tohoto labelu.


Děkujeme

Koncert se koná za finanční podpory Hlavního města Prahy a Ministerstva kultury ČR.

Hlavní město Praha Ministerstvo kultury České republiky Česká loutnová společnost Plaisirs de Musique Logo společnosti ARTIN