Misterios del Amor

Hudební odkaz sefardských Židů s písněmi, z nichž každá se jiným způsobem dotýká tématu lásky. — Krom hluboce emotivních sefardských písní zazní také hudba podobného náboje a inspirativnosti ze Středomoří a iberské kulturní oblasti.

Neděle 4. července 2021 19:00 — Farní zahrada, Riegrovo náměstí 165/3, 767 01 Kroměříž, Česká republika, — v případě nepříznivého počasí kostel Panny Marie

Výtěžek z dobrovolného vstupného bude věnován na restaurování unikátních děl z kroměřížského hudebního archivu.

Foto.
Koncert „Misterios del Amor“ — Archeologický ústav, Mikulčice, 6. 3. 2020.

Účinkující

Program

Anonym Un dolor tengo en el alma
Bartomeu Cárceres (fl. 1546) Soleta so jo ací
Anonym Desdeñado soy de amor
Luis de Briçeño (fl. ca. 1620) Ay amor loco
Mateo Romero (1575 – 1647) Romerico Florido
José Marin (ca. 1619 — 1699) Si quieres dar Marica en lo Çierto
Henry de Bailly († 1637) Yo soy la locura
Anonym Vuestros ojos tienen
Juan Hidalgo (1614 – 1685) Peynándose estava un olmo
Anonym Me estas mirando
Adio querida
Lanchas para baylar
Santanyi
La Galana i la mar
Leopold I. (1640 — 1705) Ciaconna
Anonym Alta es la luna
No hay más flandes
Gaspar Sanz (1640 — 1710) Canarios
Anonym La rosa enfloreze
Morenica me llaman
La morena
Durme, durme

O programu

Video na YouTube.

Jádrem programu nazvaného Misterios del Amor je hudební odkaz sefardských Židů. Příběh tvoří písně, z nichž každá se jiným způsobem dotýká tématu lásky. Krom hluboce emotivních sefardských písní zazní také hudba podobného náboje a inspirativnosti z iberského světa a středomořské oblasti.

Sefardi jsou komunita španělských Židů, kteří byli ze Španělska definitivně vyhnáni roku 1492 jako výsledek dlouhé reconquisty. Následné putování a hledání místa k spočinutí je přivedlo na rozličná místa středomořského prostoru. Jejich písně a kultura v těchto oblastech jsou živé dodnes. Temperamentní písně jsou plné emocí, v melodiích a textech se odráží nejen touhy jednotlivců, ale zaslechneme v nich bolestné i nadějeplné tóny odkazující na pohnuté dějiny tohoto národa.

Program, který je na pomezí žánrů – klasického, lidově-tradičního a jazzového – nabízí posluchačům útěchu, výlet od reality daleko do vzdálených nebo cizokrajných končin, zasnění se i výslednou katarzi. Písně vycházely z bohaté tradice lidové hudby. Byly doprovázeny v různých komunitách a v různých dobách různě. Tu loutnou, nebo jejím arabským předchůdcem – oudem, tu vihuelou, bubínkem, tamburínou, nebo zněly jen tak v samotě noci. Jde sice o světskou hudbu, ale v zásadě jsou to písně hluboce duchovní, jejichž baladické texty nesou stopy utrpení svých tvůrců. Jména dávných hudebníků odvál čas, ne tak jejich prožitky.

Hudba je emocionálně nabitá a hluboce osobní; ne však sentimentální, spíše hrdý povzdech než nářek. Dávné osobní zpovědi ve vyhrocených situacích (osudy žen a milenek, povzdechy z vězení) jsou i v dnešní době překvapivě blízké mnoha situacím, kdy láska a naděje je to jediné, co lidem zbývá. Dále mohou zuřit války a konflikty, viry a nemoci, ale tímto koncertem si opět připomeneme, že pro lásku má smysl žít a za život z lásky má smysl bojovat. A pokud se láska tento večer dotkne srdcí všech přítomných, naše poslání bylo i tentokrát naplněno.

Účinkující

Beatriz Lafont Murcia

Foto: Beatriz Lafont Murcia.

Beatriz Lafont Murcia se narodila ve španělské Valencii, kde se začala učit hře na kytaru a zpěvu, ačkoliv se již od raného věku zaměřovala hlavně na profesionální uměleckou dráhu jakožto sopranistka. V roce 2002 obdržela na Conservatorio Superior de Música Joaquín Rodrigo druhou cenu Grado Medio za zpěv, kde také dokončila vyšší stupeň hudebního vzdělání pod vedením sopranistky Glorie Fabuel.

Beatriz navštěvovala v rámci mistrovských kurzů třídy renomovaných hudebníků jakými jsou kupříkladu Robert Expert, Donald Sultzen, Wolfrang Rieger, Marta Almajano, Cristina Miatello, Evelyn Tubb, J. Pons, Lambert Climent, Stephen van Dyck či Maargret Honig.

Za podpory stipendia Instituto Valenciano de la Música (Generalitat Valenciana) absolvovala magisterský program ve zpěvu staré hudby u Rity Dams, Michaela Chance, Jill Feldman a Petera Kooije a ve hře na theorbu u Mika Fentrosse a Joachima Helda na oddělení staré hudby Koninklijk Conservatorium v Haagu.

Vijroce 2006 získala třetí cenu na mezinárodní soutěži V. Certamen de Guitarra “Luys Milán” (L’Olleria), a taktéž cenu pro nejlepšího valencijského umělce, avšak stejně tak i cenu veřejnosti.

V roce 2008 měla příležitost spolupracovat se sopranistkou Evelyn Tubb, s níž zpívala Monteverdiho a Schützovy madrigaly na koncertech v německém Steinau, Schloss Kleinheubach a v Michelbachu.

Roku 2009 zpívala coby sólistka v Purcellově „Dido and Aeneas“ na Festivalu Classique ’09 v Haagu pod taktovkou Claudia Ribeira a v režii Daana Admiraala. Jako specialistka v oblasti španělské barokní vokální hudby zpívala s Emiliem Morenem a se souborem Christiny Pluhar.

Vystupovala napříč Evropou a v Jižní Americe s ansámbly jako Las Esferas, Musica Poetica, La Academia de los Nocturnos, Le Jardin Secret, Harmonia del Parnàs, Os Orphicum, Collegium Musicum Den Haag a Música Temprana, na různých festivalech jako jsou XVI Festival de Música Antigua de Peñiscola, XII Festival de Música Antiga: Música, Història i Art in Valencia, Fringe Festival Oude Muziek in Utrecht, Festival Classique in Den Haag, V Festiwal Twórczości Religijnej (Polsko), Dag Oude Muziek in Bilzen (Belgie) a XXV Edizione Pievi & Castelli in Musica (Itálie).

Eliška Tesařová

Foto: Eliška Tesařová.

Eliška Tesařová je zpěvačka, hudební pedagožka a sbormistryně pocházející z Kolína. Klasický zpěv studovala na Univerzitě Hradec Králové pod vedení MgA. Jany Machačové, intenzivně se však věnuje i jiným stylům a žánrům. Dlouhodobě spolupracuje s Kolínským Big Bandem nebo s Akademií tanečního umění a sportu Duende, kde také našla veliké zalíbení v hudbě španělského kulturního okruhu. Stará hudba, zejména sefardská, je momentálně hlavním těžištěm její umělecké činnosti. Zásadní pěveckou zkušenost a posun v chápání hudby sefardského okruhu ji následně přinesly masterclass u španělské lektorky Beatriz Lafont Murcii.

Její projev je založen na niterném pochopení zpěvních textů a jejich předání publiku skrze široký rejstřík pěveckých a hudebních technik a přirozenou pódiovou prezentaci. Spolu se svojí novou formací připravila nový hudební projekt, který propojuje sefardské písně se starou hudbu iberského prostoru a obecně středomořské oblasti.

Marta Kratochvílová

Foto: Marta Kratochvílová.

Marta Kratochvílová studovala hru na příčnou flétnu na Konzervatoři v Pardubicích a poté na JAMU v Brně. Následně absolvovala studium ve Francii na Conservatoire National de Région de Strasbourg, kde se specializovala na barokní a renesanční příčnou flétnu ve třídě Jean François Alizona a Nancy Hadden a na komorní hudbu ve třídách Martina Gestera a Patricka Blanca. Zúčastnila se mistrovských kursů a stáží vedených významnými osobnostmi jako Paul McCreesh, Barthold Kuijken, Jan-Latham Koenig, Sir Neville Marriner. Ve Francii působila v souborech Le Parlement de Musique, Le Masque, Bohemia duo, či se souborem NotaBene. V rámci renesančních workshopů (Ferrara, Mnichov, Stuttgart, Basilej) pravidelně účinkovala s Consortem renesančních fléten ze Strasbourgu.

Pravidelně koncertuje po celé Evropě především v komorních projektech se svými uměleckými partnery, mezi kterými jsou umělci jako Christophe Coin, Jan Čižmář, Karel Fleischlinger, Joel Frederiksen, Marc Hervieux, Martin Jakubíček, Petr Kolař, Ján Krigovský, Martyna Pastuszka, Emmanuel Soulhat, Marcin Świątkiewicz, Marc Vonau, či se soubory {oh!} Orkiestra Historyczna nebo Plaisirs de Musique, jehož je zakládající členkou. Je také vedoucí consortu renesančních příčných fléten Tourdion.

Jako pedagožka s dlouholetými zkušenostmi bývá zvána k prezentacím a masterclass po celé Evropě a zároveň vyučuje soukromě hru a dobovou interpretaci na barokní a renesanční traverso.

Marian Friedl

Foto: Marian Friedl.

Marian Friedl, hudebník, etnomuzikolog, pedagog, je členem několika hudebních projektů různého zaměření, v nichž zpívá, hraje na kontrabas, lidové flétny, dudy, klarinet, malý cimbál a další nástroje. Účinkuje na více než dvou desítkách CD, často s předními interprety české či zahraniční scény. V roce 2014 nahrál například album NOCZ and Iva Bittová (Hevhetia), v roce 2016 Divé Husy s Jitkou Šuranskou a Martinem Krajíčkem (nominováno na hudební cenu Anděl 2016) či v tomtéž roce album Mateřština s Jiřím Slavíkem (Anděl 2016 v kategorii world music). Svou osobní vizi moravské world music vtělil do autorského projektu Beránci a vlci, jehož stejnojmenné album získalo ocenění Anděl 2017 v kategorii folk. V roce 2019 mu vyšla sólová deska Beskydská Odysea (Indies Scope), neofolklorní projekt Píseň ZEMĚ (Animal Music), jako sideman účinkuje také na albech norsko-české formace NOCZ and Choir (Hevhetia) či projektu Slovak Dances skladatele a dirigenta Petra Breinera (Naxos).

Jan Čižmář

Foto: Jan Čižmář.

Jan Čižmář je všestranný umělec zabývající se hrou na historické drnkací nástroje. Se soubory jako např. Royal Concertgebouw Orchestra, Orchestra of the Age of Enlightenment, Orchestra of the Eighteenth Century, Rotterdam Philharmonic Orchestra, Capella Cracoviensis či {oh!} Orkiestra Historyczna a pod dirigenty jako Frans Brüggen, Christopher Hogwood, Giovanni Antonini, Yannick Nézet–Séguin či Christina Pluhar pravidelně účinkuje v Evropě, Asii a USA. Vystupuje také jako sólista s barokním a renesančním repertoárem. Pod jeho uměleckým vedením působí soubor Plaisirs de Musique.

Foto: Vladimír Třebický.

Po ukončení studia hry na kytaru a muzikologie v rodném Brně odešel do Londýna studovat na Royal College of Music, kde se začal věnovat hře na loutnu ve třídě Jakoba Lindberga. Ve studiu pokračoval na Královské konzervatoři v Haagu, kde jeho učiteli byli Nigel North, Joachim Held, Mike Fentross a Christina Pluhar. Byl zakladatelem a šéfredaktorem českého kytarového časopisu Kytara a pravidelně přispívá i do dalších hudebních periodik. Intenzivně se také věnuje ediční a badatelské činnosti v oblasti staré hudby.

Jan Čižmář vyučoval hru na loutnu a příbuzné nástroje na Hudební akademii Karola Szymanowského v Katowicích v Polsku a na Akademii staré hudby při FF MU v Brně, v současnosti pedagogicky působí na JAMU v Brně. Pravidelně vyučuje na kursech a masterclass v Evropě i zámoří.

Účinkuje na několika desítkách CD, jeho sólové CD věnované Codexu Jacobides (Supraphon, 2020) je historicky prvním loutnovým CD u tohoto labelu.

Vladimír Třebický

Vladimír Třebický je absolventem katedry bicích nástrojů Brněnské JAMU a ArTEz University of the Arts, Enschede (NL). Kromě svých aktivit jako bubeník v oblasti populární hudby se věnuje také hudbě „staré“ a její poučené interpretaci. Zaměřuje se především na hru na perkuse. Působí jako pedagog na Brněnské konzervatoři, pořádá workshopy a je certifikovaným lektorem metody Drum Circle. Je stálým členem několika hudebních uskupení (Kamelot, Bakchus, Nevermore, Tony Joch a přátelé) a externě spolupracuje s Moravskou Filharmonií, Městské divadlo Brno, Czech Ensemble Baroque, Jakub Mitrík ensemble a mnoho dalšími. Rovněž se věnuje studiové práci.


Děkujeme

Akce je součástí projektu „Kroměřížské zámecké slavnosti – Musica Cremsiriense, který se koná za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a je spolufinancován z projektu „Nahráno – Otevřeno. Digitalizace, zpřístupnění a edukativní využití uměleckých sbírek v paměťových institucích“, který je financovaný z Fondů EHP a Norska 2014–2021.

Logo Ministerstva kultury Norway grants Plaisirs de Musique Logo muzea umění olomouc Logo Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži Czech National Trust